VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Veronica č. 2 vyjde v pátek 15. června.

Upozorňujeme zapomětlivé, aby co nejdříve zaplatili předplatné na letošní rok.

Časopis Veronica je i na Facebooku

Vážení čtenáři,
v letošním roce jsme pro Vás připravili novinku. Tou je facebooková stránka časopisu. Důvodem je zatraktivnění časopisu. Naším cílem je propagovat časopis na sociálních sítích a vytvořit k vybraným článkům prostor pro diskusi.

více informací zde ...

Aktuální číslo

Názorová východiska nové divočiny

Radoslava Krylová, Vilém Jurek, č. 2/2018, s. 1

Nová, chcete-li městská divočina je relativně nový pojem, a to jak v přírodních, tak společenských vědách nebo urbanismu. Bývá nazývána také nepořádkem, brajglem, chaosem či bincem a aktuálně se s ní setkáváme v opuštěných...

Pohled na Petrov z mýty opředeného Jižního centra v Brně. Přítomnost tak rozsáhlého „rozvojového území“ v tak těsné blízkosti centra je evropským unikátem. Tento spontánně bující kus divočiny však zdaleka není liduprázdný. Ožívá vlastními aktivitami od dětských bojovek přes exkurze zvědavců až po noční setkávání zbloudilých duší. Foto M. Vyhnal

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Stále více lidí podivně přitahují opuštěné, nepřívětivě působící plochy městské divočiny, které vznikají v místech bývalých průmyslových areálů, železničních tratí nebo v prolukách domů. Obdivují živelnou rozbujelost...

Spolkový dům v Zábrdovicích – kdysi živé kulturní centrum, kde se rodila moravská Sociální demokracie. Objekt vyhlášený roku 2004 za kulturní památku už léta chátrá. Majitel s přestavbou na obytný dům váhá, a budovu tak postupně pohlcuje nová divočina. Foto Martin Vyhnal

Květnaté pásy aneb jak vytvořit přírodní oázu v městské poušti

Lenka Šebelíková, Klára Řehounková, č. 2/2018, s. 7-8, 10

Naše kulturní krajina byla v minulosti tvořena pestrou mozaikou nejrůznějších typů stanovišť, např. mezemi nebo drobnými mokřady na zemědělské půdě. Vlivem velkoplošného a intenzivního hospodaření však tato jemnozrnná struktura ze...

Některé vyseté byliny v kampusu Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity vykvetly již prvním rokem – na začátku léta převládla modře kvetoucí chrpa modrák. V pozdním létě převládala bíle kvetoucí mrkev obecná a žlutě kvetoucí rmen barvířský. Foto Klára Řehounková

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

Před lety jsem už dvakrát do Veroniky (v 5. číslech let 2002 a 2006) psal o zahrádce jednoho detašovaného pracoviště Akademie věd České republiky v brněnských Pisárkách. Pěl jsem chválu na pozemek, který zpustl především díky tomu, že...

Rákosina u Červeného mlýna – zanikající mokřadní ráj?

Jan Sychra, č. 2/2018, s. 24-27, pro předplatitele

„O existenci Červenomlýnského rybníka jsem se dozvěděl poprvé z Vlastivědy moravské - svazku z roku 1897. (…) Že rybník nadále existuje, stejně jako Červený mlýn, jsem zjistil až v roce 1949.“ Takto začíná...

Pohled na mizející lokalitu a detail jejího přemostění s vodní plochou. Foto O. Sychra, 10. 5. 2017

Mapování doupných stromů v lesích

Jaroslav Koleček , č. 2/2018, s. 36-38

Odumírající a mrtvé stromy, stojící či padlé, jsou důležitou součástí ekosystémů. Mrtvé dřevo poskytuje místo k životu, úkryt a zdroj potravy pro celou řadu organismů - strakapoudů, sýkor, vzácných sýců rousných, holubů...

Odumírající a padlé stromy jsou důležitou součástí ekosystému. Foto J. Koleček

Moje safari (na klíšťata)

Ivo Dostál, č. 2/2018, s. 42, pro předplatitele

Zahradu mám ve střední části Moravského krasu poblíž lesa nevelkou (30 × 10 m), zato přírodní certifikovanou. Mám ji rád a užívám si pěstování všeho možného i nemožného a myslím, že je někdy i krásná. Ale jak už to...

Graf počtu ulovených klíšťat

Jak divoké mohou být řeky ve městech

David Veselý, č. 2/2018, s. 43

O čem to tady vlastně mluvíte? Divoké řeky ve městech? To nám za chvíli budou po náměstích medvědi honit králíky? Vždyť přece každý ví, že řeka ve městě, to jsou kamenné zdi, vydlážděné náplavky a ospalá zrcadla jezu, ve...

Voda a krajina – kniha o životě s vodou a návratu k přirozené krajině

David Veselý, č. 2/2018, s. 45

Prvotní otázka zní: Proč si knihu s názvem „Voda a krajina“ vlastně přečíst. Poslední dobou se totiž s knihami „o vodě“ doslova roztrhl pytel a mnohdy jsou spíše „na vodě“ nebo dokonce...

Několik příběhů Stromů svobody I

David Kopecký, č. 2/2018, s. 46-47

Tento rok při příležitosti 100. výročí vzniku Československé republiky pátrá Nadace Partnerství po Stromech svobody. Po stromech, které byly od roku 1918 sázeny ve významných datech naší země jako symbol svobody, demokracie a vlastenectví...

Ovesná Lhotka u Havlíčkova Brodu, železný kříž u čtyř lip. Foto archiv Nadace Partnerství

Odešel Václav Mezřický

Bedřich Moldan, č. 2/2018, s. 48

V evangelickém kostele v Kutné Hoře se pozůstalí naposled rozloučili s doc. JUDr. Václavem Mezřickým, který zemřel 26. března 2018 ve věku 83 let. Václav byl více než 40 let jednou z nejvýraznějších osobností českého environmentálního...