Čtení na tyto dny

Dno

Vzpomeň si, jak jsme sbírali
u hájovny křik
divokých husí

Rybník byl na zimu vypuštěný.

Nad černým dnem —
v přísných a potrhaných řádkách
letěla hejna.

Ze střechy křídel
jsem skládal vlastní dno.

(Jan Skácel
Smuténka, 1965) 

Doporučujeme ke čtení

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Jak na hraboše? Netrávit, ale orat. Pomocníci přiletí sami


více informací zde ...

Aktuální číslo

Zeleň mezi domy v dobách klimatické změny


Vilém Jurek, č. 2/2019, s. 1
Vlivem globální změny klimatu se začíná měnit pohled na zeleň nejen ve volné krajině, ale i ve městech. Znovu si připomínáme, co že je to ta zeleň, jaký má pro nás význam a proč její funkce mají nepopíratelný vliv na lidské zdraví a...

Jaké bude bývat počasí?


Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3
Meteorologie je vyspělá věda, její předpovědi počasí čím dále více využíváme, jsou až na přesnou lokalizaci přeháněk a bouřek velmi spolehlivé. Občas se na ně dívá skoro každý, zvlášť důležité jsou pro zemědělce, ale i pro...
Svratka u Komína.
Svratka u Komína. Foto Josef Ptáček

Stromy a voda


Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele
Stromy a jejich společenství mají zásadní vliv na koloběh vody a vodní bilanci krajiny. Vodní bilance udává poměr mezi příjmem (srážkami) a výdejem vody. Mezi výdajové složky patří tzv. skropné množství vody (zachycené na povrchu...

Kupecké počty


David Veselý, č. 2/2019, s. 5-6
„To jsou přece jasné kupecké počty“ nebo „To nám přece říká jednoduchý selský rozum“, to jsou fráze, které je od nepaměti možné použít pro téměř absolutní podporu libovolného názoru, aniž by...

Technologie výsadby stromů odpovídající dnešní době


Alexandra Koutná, č. 2/2019, s. 7-10, pro předplatitele
Špatně provedená výsadba či nevhodně zvolený druh mohou zcela pohřbít původní dobře míněný záměr. Aby nešlo o zbytečně vynaložené peníze, je třeba výsadbu nejen kvalitně provést, ale také ji dobře navrhnout. Plánování...

Speciální technologie výsadby ve zpevněných plochách


Alexandra Koutná, č. 2/2019, s. 7, pro předplatitele
Zásadním faktorem, který ovlivňuje perspektivu vysazované dřeviny na stanovišti, je dostatečný prokořenitelný prostor. Na náměstích a v ulicích, kde je požadavek na maximální zpevnění ploch, lze dostatečný prokořenitelný prostor...

Kam, co, kdy a jak sázet, ale také jak pečovat


Alexandra Koutná, č. 2/2019, s. 8-9
Kam, co a kdy zasadit? Cypřiš na návsi - tvarovaný živý plot na okraji louky. Lípa u křížku - střemcha u potoka - mateřídouška na mezi. Že první skupina jsou příklady nevhodné a druhá je ukázkou vzorovou, je nasnadě. Ne vždy je ale...

Malý krůček pro ptáky, velký krok pro přírodu


Vilém Jurek, č. 2/2019, s. 11
Lukáš Viktora, Městská zeleň - společný prostor pro lidi i ptáky, Česká společnost ornitologická 2019, 15 stran. Začátkem roku vydala Česká společnost ornitologická (ČSO) novou publikaci věnující se péči o městskou zeleň. Kniha je...

Péče o městské trávníky


Tomáš Trnka, č. 2/2019, s. 12-13, pro předplatitele
Typy trávníků ve městě Trávníky jsou pestrou mozaikou různých typů travinných ekosystémů, které vyžadují různou péči. Zvolený typ péče ovlivňuje druhovou skladbu i jejich funkce. V městském prostředí jsou intenzivně kosené a...

Dvakrát měř, jednou řež. Problematika následné péče


Vilém Jurek, č. 2/2019, s. 14-15, pro předplatitele
V poslední době se setkávám s výzvami, abychom sázeli stromy jako součást boje proti suchu a zmírnění dopadů klimatické změny. Samotná výsadba je v podstatě jednoduchá akce. Avšak v rámci celého procesu výsadeb hraje významnou hlavní...

Význam městské zeleně pro zdraví


Vladimíra Puklová, č. 2/2019, s. 16-17, pro předplatitele
Je známo, že městská zeleň má řadu pozitivních environmentálních účinků. Zvyšuje vlhkost vzduchu, snižuje a tlumí teplotní výkyvy, zachycuje prašné částice, snižuje hlučnost a může zpomalovat odtok vody při přívalových deštích....

Zeleň a klima města


Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele
Rozvoj měst je celosvětový trend, který se nedaří zastavit, ba ani zpomalit. Je to určitě dáno mnoha faktory, díky kterým je život ve městech oproti venkovu pohodlnější. Dílčí negativa nejsou považována za významná. Městské...
Brno, Kamenný vrch.
Brno, Kamenný vrch. Foto Josef Ptáček

Stromy jako biotopy


Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele
Stromy rostoucí mimo les představují významnou a zcela nenahraditelnou složku životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak i uvnitř sídel. V podobě solitérních a liniových prvků, skupin či porostů plní řadu důležitých funkcí a...

Archeologické nálezy versus výsadba stromů ve městech


David Merta, Gabriela Stögerová, č. 2/2019, s. 25-27, pro předplatitele
Současná společnost je velmi citlivá na to, jak a kde je zakládána tzv. veřejná zeleň a jakým způsobem je o ni pečováno. A stejně jako v jiných zájmových oblastech nastává diskuse, zda do historických náměstí a ulic měst stromy...

Chvála zeleně v kresbách Josefa Kachlíka


Pavel Klvač, č. 2/2019, s. 28-29, pro předplatitele
Hned v první větě svého úvodu ke knize Vyškov: město a okres, vydané v roce 1936, oceňuje tehdejší starosta Jan Hon půvab zdejších lipových alejí: „Krásná vstupní brána do Vyškova, vytvořená starobylou lipovou alejí od...
Josef Kachlík: Z Hrnčířské ulice (1944)
Josef Kachlík: Z Hrnčířské ulice (1944)

Chromé kočky a bosé nohy


David Veselý, č. 2/2019, s. 30-32, pro předplatitele
Tak se to stalo. Toho jsem se bál. Mám popsat krajinu svého srdce. Mám pocit jako na předávání Oskarů. Komu poděkovat? Na koho proboha nezapomenout? Tak to vezměme pěkně po pořádku. První krajina mého srdce má rozmlžené a šedivé obrysy,...

Zahradničení v době klimatické změny aneb zkusme to jinak – I


č. 2/2019, s. 33-35, pro předplatitele
Všichni to známe. Posledních několik let nás nenechává na pochybách, že se s klimatem navzdory skeptikům přece jen něco děje. Někteří jsou rádi, že je hezky a teplo, jiní zase horko nesnáší, nadávají a nejradši by se odstěhovali...

Exotičtí, vítaní, ale i nezvaní hosté


Roman Zajíček, č. 2/2019, s. 35, pro předplatitele
Město Brno je rozlehlé, protékají jím dvě velké, krásné řeky, má na svém území lesy i stepní biotopy, takže se nelze divit, že zde trvale žije celá řada zvláště chráněných druhů živočichů. Pestrá škála různých biotopů pro...

Co dala jedna zahrádka v loňském suchém roce a jak se spřátelit nejen s plevely


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2019, s. 37-39, pro předplatitele
Loňské dlouhé a intenzivní léto přiblížilo brněnskou Kraví horu jejímu dávnému stepnímu charakteru. A to nejen na skalnatém jižním a východním svahu, v parkové části i okolí sportovišť, ale i na některých zahrádkách v koloniích....

Obrazy lesa v české próze - Jan Vrba


Veronika Trnková, č. 2/2019, s. 40, pro předplatitele
Doposud byla v Obrazech lesa v české próze pozornost věnována autorům, kteří se ve svých dílech soustředili na lidské osudy i přírodní dění rovnocenně či přírodní tematiku do svých děl začlenili pouze okrajově. Jan Vrba (1889-1961)...

Zastavení s Konrádem Lorenzem druhé


Bohdana Fabiánová, č. 2/2019, s. 41, pro předplatitele
Citace z knihy 8 smrtelných hříchů v prvním letošním čísle nebyla příliš veselá a ani tentokrát nepocítíme ze slov K. L. žádný náznak optimismu. Jeho slova zde budou hovořit o běhu člověka o závod se sebou samým a o vyhasnutí citů....

Leo a Zuzana Burešovi – první nositelé Ceny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii „osobnost“


č. 2/2019, s. 42-43
Tuto dvojici není třeba ochranářské a botanické veřejnosti nijak zvlášť představovat. Oba jsou absolventy Univerzity Karlovy v Praze, kde svá studia ukončili těsně po roce 1968. Patří tak k jedněm z posledních absolventů zářné éry...
Leo Bureš na fotografii Š. Mikulky
Leo Bureš na fotografii Š. Mikulky

Žabí sezona v Podyjí letos začala dříve než obvykle


David Grossmann, č. 2/2019, s. 43, pro předplatitele
Kromě ptačího zpěvu je jedním z nejvýraznějších hudebních doprovodů přicházejícího jara i kvákání žab. Pokud jste v dubnu vyrazili k podyjským tůním a rybníkům, mohli jste ho slyšet i vy. Žabí námluvy letos začaly dříve než...

V čase aj nečase. Rozhovor s lovcem blesků


Jozef Dovičin, č. 2/2019, s. 44, pro předplatitele
Každý z nás určite rád trávi svoj voľný čas vonku, niekde v prírode, ak je pekné počasie. Ale čo vtedy, ak príde búrka a začnú blesky? Asi väčšina z nás sa snaží dostať čo najrýchlejšie domov alebo do bezpečia. Automaticky...

Takové domácí kompostování aneb Co pojme zahrada


Michael Doležal, č. 2/2019, s. 45
Od roku 2013 je naše čtyřčlenná rodina uživatelem rodinného domku s přilehlou zahradou. Již předtím, když jsme obývali malé prostory v bytovce, jsme se snažili o minimalizaci odpadu a jeho třídění pro další recyklaci, a to včetně odpadu...

Když ublížíme přírodě, můžou nám pomoci sazínkové?


Martina Macháčová, Bohdana Fabiánová, č. 2/2019, s. 46-47
Martina Macháčová: Sazínkové a Mračná země. Půvabnými ilustracemi knihu doprovodila Jana Uhlířová. Arista, Baset, Praha 2019, 128 stran. Bylo, nebylo, ale mohlo by být. Příběh této dětské knížky plné fantazie vypráví dobrodružství...

Stádo exmoorských koní se v Podyjí rozrůstá


David Grossmann, č. 2/2019, s. 47
Stádo exmoorských koní spásajících vřesoviště v národním parku Podyjí se rozrostlo o první mláďata. Jedné z klisen se na začátku dubna narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata přicházela a...

Záchrana orla mořského


č. 2/2019, s. 48
Zprávy o orlech mořských jste v médiích jistě už někdy zaznamenali. Často šlo bohužel o příběhy se špatným koncem, kdy došlo k jejich úhynu, otravě či likvidaci hnízda. Tentokrát se však povedlo tento nešťastný trend zvrátit. V...

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu