Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

Doporučujeme ke čtení

Rozdupej a chraň

Jiří Řehounek, č. 2/2017, s. 2-7, pro předplatitele

Jednou plevelem, podruhé na výsluní aneb příběh kokrhele

Jan Mládek, č. 2/2017, s. 23-25, pro předplatitele

Jak jsme si řekli o ticho (příběh písně)

David Veselý, Tomáš Havlíček, č. 2/2017, s. 40

Radon – podceňovaný zabiják bez barvy a zápachu

Miroslav Šuta, č. 2/2017, s. 45-46

Velcí kopytníci a péče o krajinu

Dalibor Dostál, Miloslav Jirků, č. 1/2017, s. 2-6, pro předplatitele

Doprava a ochrana velkých savců

Václav Hlaváč, č. 1/2017, s. 12-14, pro předplatitele

Od Altamiry po Franze Marca a Josefa Čapka. (Sudokopytníci ve výtvarném umění)

Jan Lacina, č. 1/2017, s. 34-35, pro předplatitele

Aktuální číslo

Zbytečné, bláznivé, přímo drastické


Vilém Jurek, č. 2/2017, s. 1
V ochraně přírody se čím dál více setkáváme s přístupy, které se na první pohled jeví jako zbytečné, bláznivé, zastaralé nebo přímo drastické. Vzpomínám na reportáž, kde ochranáři v Milovicích jezdili tanky přes mokřady a potom...
Ruční kopání tůně v PR Žebětínský rybník.
Ruční kopání tůně v PR Žebětínský rybník. Všechna fota V. Jurek

Chraňme přírodu co nejefektivněji aneb Ochranářská WC výzva


David Číp, č. 2/2017, s. 2-7
Ochrana přírody byla u nás dlouho vedena v duchu konzervačním i konzervativním. Projevovala se nejčastěji péčí o jednotlivé objekty (rostliny, živočichy, geologické výtvory), a to bez ohledu na jejich vzájemné vztahy a vazby na prostředí,...

Rozdupej a chraň


Jiří Řehounek, č. 2/2017, s. 2-7, pro předplatitele
O významu narušovaných stanovišť pro ochranu přírody se dnes už všeobecně ví. Stejně tak je dobře známo, že těžba nerostných surovin vytváří zajímavá stanoviště s výskytem vzácných či ohrožených druhů. Hlavní potíž tzv....

Možnosti obnovy a udržení vátých písků


Ivana Jongepierová, č. 2/2017, s. 8-9, pro předplatitele
Váté písky patří mezi nejohroženější společenstva nejen v naší republice, ale i v dalších zemích Evropy, a proto jsou chráněny v rámci soustavy Natura 2000. Na tento ojedinělý biotop jsou vázány mnohé vzácné a ohrožené druhy rostlin...

Patří oheň do naší přírody?


Ondřej Sedláček, č. 2/2017, s. 10-13, pro předplatitele
Příležitost pozorovat efekty ohně v podmínkách naší přírody je dnes velmi vzácná. Oheň je všeobecně chápán jako nežádoucí a i požáry vzniklé přirozenou cestou, např. od blesku, jsou co nejrychleji likvidovány. Krajina ani společnost...
Pokus o opakování požárů pravidelně vznikajících dříve činností armády si vyžádal překonání velkých překážek, zejména administrativních, byť šlo v případě vřesoviště Jordán o cvičení za účasti hasičů a pouze o pokusné plochy.
Pokus o opakování požárů pravidelně vznikajících dříve činností armády si vyžádal překonání velkých překážek, zejména administrativních, byť šlo v případě vřesoviště Jordán o cvičení za účasti hasičů a pouze o pokusné plochy. Foto archiv O. Sedláčka

Paradoxní holina neboli O paradoxech kalamit


Antonín Martiník, č. 2/2017, s. 14-15, pro předplatitele
Lze nacházet nějaká pozitiva na kalamitních jevech postihujících hospodářské lesy? Pokud ano, tak v čem. A proč jinak nahlížíme na kalamity v lesích hospodářských a na velkoplošné disturbance v lesích přírodních? Při hledání...

Požár lesa jako management


Vilém Jurek, č. 2/2017, s. 14, pro předplatitele
Oheň v lese je všude na světě negativním jevem. Páchá škody na majetku a zabíjí. Stav v České republice se nedá srovnat s oblastmi, kde hoří porosty na plochách stovek kilometrů čtverečních (Kalifornie, Španělsko, Finsko). Před deseti...

Využití pojezdů vojenské techniky v ochraně přírody – příklad přírodní památky Na Plachtě


Blanka Mikátová, č. 2/2017, s. 16-18, pro předplatitele
Činnost vojáků, zejména pak pojezdy vojenské techniky, kupříkladu tanků, bývá obvykle považována za činnost destruktivní, tedy neslučitelnou s termínem ochrana přírody. Destrukce půdního pokryvu vojenskými vozidly, budování zákopů,...

Tvorba malých vodních nádrží pomocí trhacích prací


Josef Hájek, č. 2/2017, s. 19-20, pro předplatitele
V krajině CHKO Orlické hory voda nechybí. Vyskytuje se však skoro výlučně ve formě tekoucí, ať to jsou stružky, potůčky, potoky, řeky. V dřívějších dobách byla rozptýlená zástavba v Orlických horách a především v Zaorlicku (Sudety)...

Ochrana přírody pomocí herbicidů


Vilém Jurek, č. 2/2017, s. 21, pro předplatitele
Ochranu přírody je možné provádět účinně. Pro efektivitu jsme si vymysleli řadu zlepšení a jedním z nich jsou herbicidy. Přitom to jsou jedy, které mají vliv nejen na rostliny a živočichy, ale i na lidské zdraví. Proto se musíme ptát: je...

Management lokalit pomocí čtyřkolky


Josef Kučera, č. 2/2017, s. 22, pro předplatitele
Na čtyřkolky a zejména na čtyřkolkáře nahlíží veřejnost jako na ničitele přírody a narušitele klidu v ní. Bohužel, většinou je to pravda. Jezdí všude, kde se dá, jen aby zažili pořádný adrenalin. Problémy jsou téměř vždy. V...
Narušování drnu pomocí čtyřkolky s bránami.
Narušování drnu pomocí čtyřkolky s bránami. Foto J. Kučera

Jednou plevelem, podruhé na výsluní aneb příběh kokrhele


Jan Mládek, č. 2/2017, s. 23-25, pro předplatitele
Píše se 5. srpen 2016 a na velkokapacitní čisticí lince firmy DLF Seeds v Hladkých Životicích poskakují po sítech semena trav a kokrhelů. Tentokrát jsou však obilky trav odpadem a čisté osivo kokrhele žádaným produktem. Strojům...

Těžbou k ochraně přírody


Kamila Botková, č. 2/2017, s. 26-27, pro předplatitele
Na tom, že těžba v krajině jí může prospívat a ladit se zájmy ochrany přírody, už snad v dnešní době nikdo neshledá nic paradoxního. Toto přesvědčení vychází z logických a vědecky prověřených principů založených na faktu, že...

Duše si pamatuje


Zuzana Filipová, č. 2/2017, s. 28-29, pro předplatitele
Červený prach. Keře a stromy u cesty jsou tak zaprášené, že nemohou ani dýchat. I autobus, ve kterém jedu, je zahalen hustým oblakem prachu. Ale co se rozprostírá za tím vším prašným nánosem… je domov. Ono se to ani nedá popsat,...
Typický pohled na krajinu v Zambii – dvacetičtyřkilometrová cesta mých víkendových výšlapů směrem k Solwezi. Cesta vzpomínek na krajinu, na setkání s uprchlíky, kteří mi svezli těžký batoh na kole a popovídali o životě, na zpěv ptáků či na období dešťů, kdy jsem tudy šlapala promoklá skrz naskrz, a na květiny – na květ mnou pokřtěný „Kosatec ze Solwezi“ – jeden z mnoha oslňujících květů Zambie.
Typický pohled na krajinu v Zambii – dvacetičtyřkilometrová cesta mých víkendových výšlapů směrem k Solwezi. Cesta vzpomínek na krajinu, na setkání s uprchlíky, kteří mi svezli těžký batoh na kole a popovídali o životě, na zpěv ptáků či na období dešťů, kdy jsem tudy šlapala promoklá skrz naskrz, a na květiny – na květ mnou pokřtěný „Kosatec ze Solwezi“ – jeden z mnoha oslňujících květů Zambie. Obě fota Z. Filipová

Vlci v české krajině


Miroslav Kutal, č. 2/2017, s. 30
Rok 2016 byl za posledních čtrnáct let, kdy se věnuji monitoringu velkých šelem, výjimečný. Společně s kolegy z Hnutí DUHA a z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se nám podařilo zdokumentovat rozmnožování dvou vlčích smeček a...

Ledňáček říční v národním programu Ochrana biodiverzity


Pavel Čech, č. 2/2017, s. 31-34
Ledňáček říční (Alcedo atthis) je bezesporu jednou z ozdob našich vodních ekosystémů. Nejlépe mu vyhovují toky s čistou vodou, kde nachází dostatek potravy, lemované přirozeným vegetačním krytem, s původními břehy, v jejichž svislých...
Ledňáček říční před hnízdem s potravou pro mláďata.
Ledňáček říční před hnízdem s potravou pro mláďata. Foto P. Čech, 2008

Jelen sika – problematický druh naší fauny


Jarmila Krojerová, č. 2/2017, s. 35-37, pro předplatitele
Jelen sika (Cervus nippon) patří mezi nejkontroverznější druhy spárkaté zvěře u nás. Někteří ho považují za naši nejkrásnější lovnou zvěř, jiní by ho z volné přírody chtěli zcela odstranit, protože se jedná o nepůvodní,...

Je pastva záchranou lesostepních lokalit nebo konečným likvidátorem jejich druhové pestrosti?


Lubomír Tichý, č. 2/2017, s. 38, pro předplatitele
Velmi často se v posledních patnácti dvaceti letech setkáváme s obrazem pasoucích se ovcí a koz v lesotepních chráněných územích. A můžeme být spokojeni - místo křovinořezů a motorových pil za nás zvířata prosvětlují křoviny a...

Kam zmizela výhybka číslo 6?


Mojmír Vlašín, č. 2/2017, s. 39, pro předplatitele
Bylo to v roce 1984, když jsem pátral v Bílých Karpatech po výskytu užovek stromových, hadů tehdy v této oblasti téměř neznámých a opředených pověstmi. Přijel jsem na nádraží Vlárský průsmyk a připadal jsem si, že jsem na konci...

Jak jsme si řekli o ticho (příběh písně)


David Veselý, Tomáš Havlíček, č. 2/2017, s. 40
Každá zkušenost je v životě k nezaplacení, a dokud se člověk nepokusí zorganizovat vlastní kampaň, neví, zač je toho loket. Na začátku bylo divadelní představení Příliš velká cena, herecká zkouška trvající dlouho do noci a...

Šumava pod zákonem


Mojmír Vlašín, č. 2/2017, s. 40
Parlament dle očekávání přehlasoval prezidentské veto k zákonu o ochraně přírody. Nejde o nějaké vítězství ochránců přírody nad developery. Náš zákon na ochranu přírody, který byl v roce 1992 opravdu vzorem celému světu, se...

Ano, zdivočme Šumavu, ale tak, že zde obnovíme původní lesy


Radomír Mrkva, č. 2/2017, s. 41
V diskusích o národním parku Šumava (NPŠ) se probírají nejrůznější aspekty jeho vlivu na krajinu. Nelze se divit, že jsou problémy, neboť park byl vyhlášen na historickém kulturním území dávné, svébytné kultury a krajina má svou...

Nové nepůvodní škodlivé organismy ovocných dřevin


Jan Juroch, č. 2/2017, s. 42-43, pro předplatitele
Stručný popis nejvýznamnějších škodlivých organismů ovocných dřevin byl zveřejněn v článku publikovaném v časopisu Veronica, číslo 1/2015, s. 10-13. V posledních letech však bylo na území ČR zjištěno několik zcela nových,...

Obora Vřísek aneb o novém domově koz bezoárových z Pálavy


Ladislav Masopust, č. 2/2017, s. 44, pro předplatitele
Historie obory Obora Vřísek, dříve též známá jako obora na Žižkově vrchu, patří mezi historicky nejstarší obory v Čechách. První zmínky o oboře jsou již z roku 1570 ze zápisu na Novém zámku tohoto znění: „Byl tehdy na...

Radon – podceňovaný zabiják bez barvy a zápachu


Miroslav Šuta, č. 2/2017, s. 45-46
Odkud se radon bere a proč se jím máme zabývat? Jak radon škodí? Máme se bát radonu v domě nebo bytě? Jak se radon měří a lze se ho zbavit? A kde hledat pomoc? Proč se radonem zabývat? Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je radon...

Zalesňování pozemků v souladu se zákonem aneb Muž, který čekal na územní rozhodnutí


Eliška Bartošová, č. 2/2017, s. 46
Než byste se zhlédli v příběhu Elzéarda Bouffiera a rozhodli se začít sázet v krajině stromy, je dobré ujistit se, že zalesnění proběhne v souladu s právními předpisy. Nejprve nahlédněte do územně plánovací dokumentace a ujistěte se,...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu