Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

Doporučujeme ke čtení

Kraj, který miluji

Ivan Dorovský, č. 2/2021, s. 32-33

Pandemická situace v chráněných územích

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 39-41

Nové Mlýny. Dva ze sta

David Veselý, č. 2/2021, s. 10

Chceš-li rozumět krajině, přečti si Sádla

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 47

Odolné město pro příjemný život

Andrea Křivánková, č. 1/2021, s. 11-13

Ochrana orla královského v Panonské nížině

Arnošt Cetkovský, č. 1/2021, s. 47-49

Nový brněnský územní plán ohrožuje polovinu stávajících zahrádek. Má nás to znepokojovat?

Naďa Johanisová, č. 1/2021, s. 64-66

O minimalizaci

Barbora Krupová, č. 1/2021, s. 53-54

Aktuální číslo

Jakou barvu má voda


David Veselý, č. 2/2021, s. 1-2
Voda je jen jedna. Zní to pěkně, ale co si o tom má chudák člověk pomyslet, jak to má chápat? Vždyť třeba stačí, aby se u vody sešli dva lidé, a s klidem se pohádají už jenom o to, jakou má voda barvu. Smaragdovou, blankytnou,...

Počítáme s vodou (Michaela Koucká odpovídá na otázky Romana Bartáka.)


Michaela Koucká, Roman Barták, č. 2/2021, s. 3
Když jsem se před třemi roky setkal poprvé s Míšou Kouckou, tak to bylo za velmi příznivé konstelace. Ministerstvo životního prostředí tehdy pořádalo dvě spanilé jízdy za inspirativními projekty LIFE do zahraničí. Tahle exkurze byla do...

Živá suchá voda


Petr Pařil, Marek Polášek, č. 2/2021, s. 4-7
S nastávajícím jarem, prodlužujícími se dny a rostoucími teplotami se vlévá člověku do žil notná dávka optimismu, tolik potřebného po roce neradostných událostí a zpráv z COVIDové fronty. Kdo by se dnes obával sucha, které plnilo...
Téměř vyschlá tůň na potoce Járkovec nad Radějovem v létě 2015.
Téměř vyschlá tůň na potoce Járkovec nad Radějovem v létě 2015. Foto P. Pařil

Kdo se přizpůsobí, přežije aneb Co má společného COVID 19 se změnou klimatu


Jiří Vítek, č. 2/2021, s. 8-9, pro předplatitele
Změna klimatu i COVID 19 jsou největšími problémy lidstva posledních let. Přestože oba tyto fenomény ohrožují život člověka, každý zcela jinak, charakterizují je podobné vlastnosti. Změna klimatu je pozorována několik desetiletí, nákaza...

Nové Mlýny. Dva ze sta


David Veselý, č. 2/2021, s. 10
Když můžu, tak se nádržím Nové Mlýny vyhnu. Tedy ne geograficky, na kole se tam projíždím docela rád, a to nemluvím o báječných návštěvách strachotínských vinných sklípků. Myslím metafyzicky, v úvahách, studiích nebo projektech....

Nové Mlýny. Hladina kompromisu


Stanislav Koukal, č. 2/2021, s. 11
Věstonická nádrž je místem různých zájmů - a během dlouhých let byla také místem vášnivých sporů. Dohadování o nejlepším či nejméně špatném využívání nádrže z pohledu různých zájmů se postupem času změnilo v debatu o...

Nové Mlýny. Předmět mnohaletých svárů


Petr Starý, č. 2/2021, s. 12-15
Podstatnou část své pracovní kariéry jsem strávil jako zaměstnanec Povodí Moravy. Kromě jiného jsem byl ve dvou obdobích pověřen řešením problematiky Vodního díla Nové Mlýny (VDNM), sestávajícího z kaskády tří vodních nádrží:...
Zachování a posilování tohoto ekosystému je velmi důležité. Foto Petr Starý, srpen 2013
Zachování a posilování tohoto ekosystému je velmi důležité. Foto Petr Starý, srpen 2013 Foto Petr Starý, srpen 2013

Jak zachránit rdest dlouholistý


Romana Prausová, č. 2/2021, s. 16-21, pro předplatitele
Před více než 20 lety jsem nastoupila jako botanička na středisko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR v Pardubicích a při jednom z prvních terénních výjezdů na východočeská chráněná území s rybníky jsem se setkala s...

Ochrana rdestu dlouholistého versus „aqualand“ na Stříbrném rybníce


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2021, s. 16-20, pro předplatitele
K problematice ochrany rdestu dlouholistého na Rameni Orlice jsem se dostala jako hydrobiolog specializovaný na ekologii sinic a řas s praxí v připomínkách k managementu mokřadů v chráněných územích. První návštěva proběhla v roce 2018 a...

[BOX o rdestu k článkům Prausové a Skácelové]


redakce , č. 2/2021, s. 21, pro předplatitele
Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus Wulfen) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae). Jedná se o vodní rostlinu se silným oddenkem, vegetativní pupeny sloužící k přezimování, tzv. turiony, se nevytváří....

DOL. Jeden hot a druhý čehý


redakce , č. 2/2021, s. 22, pro předplatitele
Možná se zdálo, že plán megalomanského projektu vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL), jenž by spojoval tři řeky, z nichž každá ústí do jiného moře, je jen jakousi zapomenutou báchorkou z dávné minulosti. Ve skutečnosti jde o...

Pár poznámek ke kanálu DOL


Ivo Dostál, č. 2/2021, s. 22-23, pro předplatitele
V souvislosti s aktuálním děním kolem plánovaného plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL) nemohu nevzpomenout na dunajské vodní dílo Gabčíkovo, které nakonec Maďaři odmítli a naše strana si své stejně dostavěla. Tím nechci domýšlet,...

Krkonoše a Jizerky, Jizerky a Krkonoše


Jiří Flousek, č. 2/2021, s. 24-25, pro předplatitele
Když před sto lety průkopníci naší ochrany přírody promýšleli první národní park v Československu, dlouhou dobu byl ve hře „krkonošsko-jizerskohorský“ - logické propojení dvou sousedních pohoří, z nichž každé by do...

Jak se v dnešní době mají sinice?


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2021, s. 26-28, pro předplatitele
Sinice tu byly dávno před námi. Před více než 2 miliardami let začaly coby specializované bakterie fotosyntetizovat a tím způsobily první „ekologickou katastrofu“. Kyslíkatá atmosféra byla pro tehdejší obyvatele Země...

Invazní sinice – nájezdníci z jihu a východu


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2021, s. 26, 28, pro předplatitele
Klimatická změna ve střední Evropě přeje nejen živočichům (například u nás dříve vzácné kudlance nábožné, tu můžeme stále častěji potkat nejen na jižní Moravě) a rostlinám, ale i přivandrovalcům z řad vodních...

Nad krajinou


David Veselý, č. 2/2021, s. 29, pro předplatitele
Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a jen Bůh se vznášel nad vodami.Genesis 1:2 Bylo to na začátku prvního programovacího období operačního programu Životní prostředí a chystali jsme snad vůbec první studii přírodě...

Proměna nábřeží Svratky. Více místa pro řeku, více místa pro lidi


Bibiana Janebová, Radim Vítek, č. 2/2021, s. 30-31, pro předplatitele
V letošním roce začne dlouho očekávané oživení řeky Svratky v úseku od Riviéry k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici, které se tak stane prvním realizovaným úsekem strategického projektu města zaměřeného na výstavbu přírodě...

Kraj, který miluji


Ivan Dorovský, č. 2/2021, s. 32-33
Motto:Jsou možná země, kde je voda modraváa nebe modravé a hory modravější,a přec mou zemí navždy bude Morava,a přec mi nejsou drahé jak ta země zdejší.(V. Nezval, Na břehu řeky Svratky)Nedávno jsem vyprávěl jednomu svému známému, jak...
Brodečka.
Brodečka. Foto Josef Synek

Obálky Jana Steklíka


Václav Štěpánek, č. 2/2021, s. 34-35
Jana Steklíka jistě nemusíme čtenářům Veroniky představovat. Nezaměnitelná linka jeho jemných pérovek totiž doprovázela náš časopis od druhého čísla roku 1987 až do posledního čísla roku 2017, tedy plných třicet let. Pravda, Jan...

Ferdinand Bučina


Tomáš Rothröckl, č. 2/2021, s. 36
Právě se dostává na knihkupecké pulty kniha nazvaná prostě a výstižně, věnovaná životu a dílu významného fotografa a filmaře. Monografie, která by neměla uniknout pozornosti, jest dílem kolektivu autorů pod vedením editorů Tomáše...

Větrem ošlehané kameny Žulovské pahorkatiny


Martin Hanáček, č. 2/2021, s. 37-39, pro předplatitele
Všichni nejspíš známe zaoblené valouny, které je schopna z různých hornin opracovat voda, ať už omíláním v korytech dravých řek, nebo prudkými, neutuchajícími údery příboje na mořských pobřežích. Stránky Veroniky (č. 2/2020)...

Pandemická situace v chráněných územích


Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 39-41
Jedním z fenoménů loňského a letošního roku je velká návštěvnost v chráněných územích. Zvýšený zájem o významné části přírody je důsledkem anticovidových opatření. Před pandemií jsme byli v ochraně přírody zvyklí na...

O jednom trsu koniklece


Kristýna Bradáčová, č. 2/2021, s. 41
Když jsem s prací v „koniklecové hlídce“ začínala, často se mi stalo, že lidé reagovali slovy jako: „A nepřeháníte to trochu… to už je snad trošku moc, ne… nepřehánějte!“ Byla jsem...

Když řemeslu vypadne zlaté dno


Renata Placková, č. 2/2021, s. 42-43, pro předplatitele
Co mají společného Dehtáry, Smolotely, Flusárna a Uhlířské Janovice? Názvy jim dala již pozapomenutá lesní řemesla, která se několik stovek let měnila jen málo a s nástupem industrializace zanikla během několika generací. Přesto byla...

Krajina města


Jiří X. Doležal, č. 2/2021, s. 44, pro předplatitele
Chodívám, když to počasí a roční období umožňuje, chytat šneky. Konkrétně loni a letos západoevropské páskovky, ty malé pruhované šnečky, co úspěšně vytlačují jiné, původní a jim skoro k nerozeznání podobné středoevropské...

Pozvěme si do zahrádky přátele z divoké přírody


Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2021, s. 45
Moje přespolní zahrádka (Veronica č. 2/2019, s. 37) se stále více blíží přírodnímu nebo spíše postagrárnímu obrazu. Hlavně vlivem vzdálenosti není reálné při občasném dojíždění přes tři kraje opečovávat záhony třeba s mrkví....

Jak jsem zkoumal inteligenci šneků (malakologická humoreska)


Jiří X. Doležal, č. 2/2021, s. 46, pro předplatitele
Naučí se šneci rozlišovat pravou a levou stranu? Vytváří si šneci vzájemně potravní konkurenci, když žijí namačkaní? A co prostor? Rostou jim ulity víc, když mají dostatek prostoru? Podobně zásadní otázky řeším ve své privátní...

Chceš-li rozumět krajině, přečti si Sádla


Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 47
Jiří Sádlo: Krajina! Průchod okolím v příkladech. Praha: Kodudek, 2019 Jiřího Sádla není potřeba čtenářům Veroniky zvlášť představovat. Vzděláním i povoláním (socio)botanik, vědec s mnoha přesahy svého oboru. Známý je...

Vedro ve městě. První, druhý, třetí střih…


Jasna Flamiková, č. 2/2021, s. 48, pro předplatitele
Střih první Vstávám brzy, vyrážím pěšky do práce, dokud se dá ještě dýchat. Vzduch se pomalu chvěje, je cítit narůstající vedro. Ještě zůstává trošku dýchatelného vzduchu z noci, než se beton a asfalt rozžhaví do běla, a po...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu