Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

Archivované články z čísla 1/2006

Dvacetiletá Veronica


Antonín Buček, č. 1/2006, str. 1
Před dvaceti lety jsme společně s Janem Lacinou a Miroslavem Kundratou zakládali časopis Veronica pro radost, potěšení a poučení vnímavých lidí, kteří mají rádi přírodu. Chtěli jsme umožnit tříbení názorů všech, kdož si myslí, že...

Lze využít přirozenou sukcesi při rekultivaci výsypek?


Vladimír Bejček, Petr Sklenička, Karel Šťastný, č. 1/2006, str. 1-4
Hlavním pilířem naší energetiky jsou stále tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí. Naprostá většina této strategické suroviny je dobývána povrchově, lomovým způsobem. Těžební společnosti jsou k němu vedeny především...

Je předstihová rekultivace až na konci odpadního potrubí?


Libor Musil, č. 1/2006, str. 5-7
Když plýtvám a ničím, abych něco získal, mohu nakonec promrhat a zničit více, než jsem získal. Z tohoto hlediska se rekultivace zdá být nejen přínosem pro obnovu krajiny zdevastované vytvářením užitečných věcí. Můžeme ji také...

"Hnědé mraky" pod Horním Jiřetínem


Jakub Hloušek, č. 1/2006, s. 8-12
Spletitou pavučinu železničních kolejnic proťaly nitky potrubí odkud nepravidelně unikají oblaka páry. Zhroucené zdi, kdysi honosných, vilek se tyčí k zachmuřenému nebi. Nekonečná džungle březových náletů s gigantickými komplexy...

Možnosti rekultivácie kameňolomov


Jana Ružičková, č. 1/2006, s. 5-7
Rozširovanie kameňolomov, problematika ťažby štrku a piesku na Slovensku je z hľadiska ochrany prírody a krajiny zložitá a rozporuplná téma. Laik možno zbadá, ako miznú kopce z krajiny, odborník často musí zaujať stanovisko. Nové zámery a...

Význam spontánní sukcese při rekultivaci lomů


Lubomír Tichý, č. 1/2006, s. 2-4
Jedním z průvodních jevů exponenciálně rostoucí spotřeby společnosti je vysoká poptávka po surovinových zdrojích. Povrchová těžba nerostných surovin tak za několik posledních desetiletí způsobila zásadní změnu původního charakteru...

Krajina môjho srdca


Jana Ružičková, č. 1/2006, s. 18
Vysoké Tatry sú určite krajinou srdca pre mnohých a uvedomili si to intenzívnejšie v novembri minulý rok, po vetrovej kalamite. A ešte aj ten augustový požiar. K Tatrám mám veľmi blízko, ako ekosozológ si myslím, že ochrana prírody v...

O zemi, kde zítra znamenalo včera


Vladimír Buřt, č. 1/2006, s. 8-12
Již v polovině loňského roku jsme se na redakční radě domluvili, že první letošní číslo zaměříme na téma Rekultivace devastovaných území. Netušili jsme, že premiér nám nadělí vánoční "dárek" v podobě úvah o prolomení...

Územní ekologické limity těžby - naděje pro podkrušnohorskou krajinu


Marie Lafarová, č. 1/2006, s. 13-14
Devastace podkrušnohorské krajiny a osídlení v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP) je - pod názvem měsíční krajina - známa v celé Evropě. Do těžební jámy od zámku Jezeří na svahu Krušných hor už s údivem shlížel i princ Charles a...

Krajina s bramborníčky


Jan Lacina, č. 1/2006, s. 14
Bramborníček není ani brouk, ani plevel v bramborových polích, jak se domnívají někteří vysokoškolští studenti. Bramborníček je pták, a to tak drobný a lehký, že ho unese i bramborová nať. Kdo jiný než Karel Hudec a kol. ve svých...

Těžební krajina Ostravsko-karvinského revíru


Tomáš Koutecký, č. 1/2006, s. 15-17
Chtěli byste si zajet k moři? Pokud ano, nemusíte jezdit nikam do zahraničí. Stačí jen nastoupit do vlaku, který vás zaveze do stanice Karviná-Darkov. Jestliže vystoupáte na most vedoucí přes trať, otevře se vám zajímavý pohled. Ne snad,...

Úžas, bratr mého srdce. Malíř Jaroslav Šerých na přelomu loňské a letošní zimy


Tomáš Mazáč, č. 1/2006, s. 19
Na cestě do ticha Město Praha. Shon, mladí turisté s batůžky kam se podíváš. I teď, v té prapodivné chvíli mezi Vánocemi a Novým rokem jezdí, jako by se nechumelilo (nechmelilo?!). Všudypřítomný lomoz a hluk. A když se ti konečně...

Hodně zdraví v novém roce


Libor Ambrozek, č. 1/2006, s. 20
Právě to si často přejeme na přelomu roku s vědomím, že zdravotní stav svůj i svých blízkých můžeme ovlivnit jen částečně. Třeba zdravějším životním stylem. Na naše zdraví ale také působí stav životního prostředí. Pravidla,...

Galerie přírodní prózy. Vladimír Paulišta (1922)


Jiří Poláček, č. 1/2006, s. 21
Do naší galerie patří i autoři, kteří ve svých knihách preferují loveckou tematiku, přičemž přibližují též přírodu popisovaných lokalit. Své místo mezi nimi má i Vladimír Paulišta, známý také jako lovecký průvodce. V české...

Vírské skály nad Svratkou


Zdeněk Lipský, č. 1/2006, s. 22-23
Řeka Svratka vytváří u Víru nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině. Výškové rozdíly tu dosahují až horských parametrů - více než 300 metrů. Podobné najdeme ještě pod Nedvědicí u Doubravníku a Prudké. V údolí...

Užovka stromová


Mojmír Vlašín, č. 1/2006, s. 24
Ve Veronice 2/2002 byly publikovány některé nové nálezy užovky stromové (Elaphe longissima). Jak taková užovka vypadá? Je to štíhlý dlouhý had, dosahující 160 cm, vzácně až dva metry. Svrchní strana těla je světle hnědá až...

Brněnský strom roku má světový primát?


Petr Maděra, č. 1/2006, s. 24-25
Pro rok 2005 byla brněnským stromem roku vyhlášena vrba bílá (Salix alba L.) místně zvaná Kiliánova vrba, rostoucí na soukromém pozemku v Bosonohách. Díky rozměrům se jedná o úctyhodný strom; posuďte sami: 815 cm v obvodu v prsní výši...

Bobr evropský ve Strážnickém luhu ve velkomoravské době


Zdeněk Prudič, č. 1/2006, s. 25
Před 30 lety jsem rekonstruoval Strážnický luh v době Velké Moravy podle zákresu lignifikovaných stromů v práci "Strážnický luh ve druhé polovině 1. tisíciletí n.l." (Lesnictví 1978, s. 1019-1038). Zmíněné stromy se objevily...

Natura 2000 na vsi (objektivní kritika divadelního představení)


Vlastimil Kostkan, č. 1/2006, s. 26-27
Jako koordinátor před krátkým časem úspěšně uzavřeného projektu PHARE "Implementace Natury 2000 v ČR", který byl zaměřen na management v územích soustavy Natura 2000 v České republice, jsem byl pozván na premiéru divadelního...

„Návrat citu do měst“


Karel Hudec, č. 1/2006, s. 27-28
Takto pojmenované výstavy studentů Ing. arch. P. Hurníka z FA VUT Brno, z nichž dvě jsem viděl, jsou přinejmenším činem provokujícím k zamyšlení. Jedna z nich byla někdy v roce 2003 v radnici ÚMČ Brno-střed, druhá v roce 2005 v Galerii U...

Krtek a koniklece


Lubomír Tichý, č. 1/2006, s. 28
K největším přírodním atrakcím jižní Moravy v jarním období patří koniklece, které na několika místech formují koberce až desetitisíců nápadných modrých květů. Pravidelně každý rok se proto po odtátí posledních zbytků sněhu...

Proč mám rád rysy


Lubor Vítek, č. 1/2006, s. 28
Čeští myslivci požadují na státu, aby jim hradil škody způsobené volně žijícími rysy, kteří se podle zákonů přírody živí i srnčí zvěří (Myslivci chtějí odškodné, Rovnost 3. 10. 2005). Lidovým myslivcům prý vznikají...

Krajina a revoluce


Ivo Dostál, č. 1/2006, s. 30
Krajina a revoluce. Autoři J. Sádlo, P. Pokorný, P. Hájek, D. Dreslerová, V. Cílek, fotografie J. Daňhel, vydalo nakladatelství Malá Skála, Praha 2005, 248 s., náklad a cena neuvedeny Uvedená kniha sice pojednává o revolučních změnách v...

Lubomír Nátr: Rozvoj trvale neudržitelný


Mojmír Vlašín, č. 1/2006, s. 30-31
Lubomír Nátr: Rozvoj trvale neudržitelný. Nakladatelství Karolinum, Praha 2005, cena 120 Kč Pokud Vás tato tematika zajímá, zkuste touto knížečkou alespoň listovat. Její vyznění možná působí neradostně. Radost v tomto kontextu...

Lužní lesy


Petr Maděra, č. 1/2006, s. 31
Lužní lesy. Ivan Stříteský, Skyfilm Prostějov pro SFŽP ČR Podle námětu RNDr. Jiřího Brabce a RNDr. Milana Dundra, CSc., a scénáře Petra Čermáka a Vladimíra Fanty vznikl v dílně režiséra a kameramana Ivana Stříteského nový film o...

Co dělají sousedi ve Wachau?


Pavel Klvač, Mojmír Vlašín, č. 1/2006, s. 32
Wachau představuje 36 kilometrů dlouhou část údolí Dunaje, která se rozkládá mezi obcemi Kremže a Melk. Údolí Wachau je chráněno jako světové přírodní dědictví a dostalo také Evropský diplom pro chráněná území. Předmětem ochrany...

Jez u Děčína


č. 1/2006, s. 32
Desítky organizací i soukromých osob se obrátily na Ministerstvo životního prostředí se svými připomínkami k chystané výstavbě jezu u Děčína a upozornily na možné dopady stavby na oblast, která je součástí Natury 2000. Nezohlednění...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu