Čtení na tyto dny

Když na řeku

padne tma

člověk nahmatá
její puls
vnořením ruky
pod hladinu

Studená krev
studená rybí krev
a chladné oko

To vše umí rozehřát
dokáže-li usnout
po jejím boku

(Otakar Štěpánek) 

Archivované články z čísla 4/2021


č. 4/2021, s. 3 obálky

35 let Veroniky


č. 4/2021, s. 3 obálky

Mít úctu ke krajině


Václav Štěpánek, Tomáš Rothröckl, č. 4/2021, s. 1-2
V roce 1849 bylo zrušeno poddanství a rolníci, mající před tím půdu v dědičném nájmu (a jen těžko se mohlo stát, že by takovýto nájem byl šlechticem vypovězen), během několika let získali do svého nezcizitelného vlastnictví grunty,...

Ukradená krajina


Martin Škorpík, č. 4/2021, s. 3-5
Jsem opravdu schopen k tomuto tématu jasně zformulovat myšlenky tak, aby je někdo se mnou sdílel? Takové pochybnosti se mi vynořují, protože toto téma jsem se dosud nepokusil nikdy uchopit. Celý svůj dospělý život přemýšlím o tom, jak mizí...

Česká půda si zaslouží lepší péči


Markéta Sedláčková, č. 4/2021, s. 6-8
Ročně přijdeme v důsledku eroze o miliony tun ornice v hodnotě miliard korun. Necháváme odtéct a odvát tu nejúrodnější vrstvu půdy, která se tvoří stovky let. To, jak bude půda vypadat a jestli bude úrodná i za pár let, mohou ovlivnit...

O zděděnou půdu lze dbát, i když je pronajata


Václav Štěpánek, č. 4/2021, s. 8
Markéta Sedláčková ve svém článku konstatuje fakt, že většina ze tří milionů vlastníků půdy u nás pronajímá své pozemky velkým zemědělským firmám, které na ní obvykle hospodaří nešetrně (což je mnohdy i slabé slovo). V...

Aby nezahynula... aneb Úvaha o krajině


Libor Ambrozek, č. 4/2021, s. 9-11
/: Pri trenčanskej bráně stojá koně vrané, ://: vysedajú chlapci, :/ vysedajú na ně./: Na koně sedajú, na Boha volajú, ://: Bože, nám pomáhaj :/ v našem bojováňú./: Bože, nám pomáhaj, aj Panna Maria, :/,aby nezhynula, aby nezhynula...

Ferdinand Bučina (1909–1994), fotograf krajiny, lidí a přírody


Tomáš Rasl, č. 4/2021, s. 12-16
V životní dráze Ferdinanda Bučiny, fotografa, jehož snímky často zdobily stránky Veroniky již od jejího vzniku, byla tři klíčová fotografická témata, která jeho tvorbu rozhodujícím způsobem ovlivnila. Na začátku to byla Podkarpatská...

Krajina komponovaná panem agrobaronem


Tomáš Rothröckl, č. 4/2021, s. 17
V každé době se hospodáři v krajině snažili využít její produkční potenciál s vědomím potřeby trvalé udržitelnosti svého činění. Ač k tomu neměli žádných příruček a ani povinností daných legislativou, chovali se naprosto...

O pachtovních smlouvách, pachtýřích a propachtovatelích (Rozhovor s Ivanem Stříteským vede Petr Čermák.)


Ivan Stříteský, Petr Čermák (Čermáček), č. 4/2021, s. 18-19
V České republice jsou přibližně 4 miliony hektarů zemědělské půdy, které vlastní přes 3 miliony vlastníků. Tři čtvrtiny zemědělské půdy vlastníci (propachtovatelé) pronajímají - propachtovávají nájemcům (pachtýřům). Většina...

Příběh obnovy krajinných struktur v polní krajině – aneb vážně se nedokážeme domluvit?


Jan Deutscher, Petr Sedlák, č. 4/2021, s. 20-22
Naše společnost Paměť krajiny se specializuje na projekční a realizační činnost ve volné krajině. Mezi významnější projekty, které řešíme, spadají rozsáhlejší komplexní analýzy katastrů obcí, v rámci nichž mimo jiné...

Vcházení do obrazů Josefa Jambora


Michal Friedl, č. 4/2021, s. 23
Vzácnou příležitost vstoupit do obrazů některého z našich předních krajinářů měli i čtenáři Veroniky. Poprvé ve Veronice 4/2013 to byly krajiny právě Josefa Jambora, v čísle 3/2014 Emanuela Raného, 1/2015 Oldřicha Blažíčka, 1/2019...

Třicet let zemědělské praxe v národním parku Podyjí – blýská se na lepší časy?


Veronika Dubovská, č. 4/2021, s. 24-25
V letošním roce oslavily národní parky Podyjí a Šumava a chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Poodří a Železné hory 30 let své existence. Pro českou ochranu přírody a krajiny celkem významný rok. Na zemědělství a s ním související...

Josef Václav Sládek, biodiverzita a vývoj naší krajiny


Václav Štěpánek, č. 4/2021, s. 26-28
Josef Václav SládekVelké, širé, rodné lány,jak jste krásny na vše strany,od souvratě ku souvratijak vás dnes to slunko zlatí!Vlavé žito jako břehy,květná luka plná něhy,na úhoru, v žírné kráse,pokojně se stádo pase.Nad vámi se nebe...

Cestou na Grotleské písky


Tomas Espedal, č. 4/2021, s. 29
Na pevninu vystoupíme v Bremangeru. Vyrážíme směrem ke Grotle. Zpátky na pobřeží. Je teplo, jdeme po cestě, všímáme si zahrad a domů, garáží a aut, v šude známky zbohatlictví. Jsme bohatší a stavíme ošklivější domy. Nové domy jsou...

Rodinné farmy, životaschopný venkov a pestrá krajina


Daniel Pitek, č. 4/2021, s. 30-31
Možná se budete ptát, proč právě takovýto titulek v časopise, který se zabývá problematikou ochrany přírody. Odpověď je jednoduchá. Účinná ochrana přírody nemůže fungovat bez účasti vlastníků půdy, zemědělců a lesníků....

Proměny valašské krajiny (S Vojtěchem Bajerem, předsedou ČSOP Salamandr, vedl rozhovor Roman Barták.)


Vojtěch Bajer, č. 4/2021, s. 32-35
Vojto, v tomto roce bychom spolu mohli oslavit osmnácté výročí naší výstavy Velké Karlovice - Lidé a krajina. Což je snad nejpozději osídlená valašská obec založená v roce 1714, takže její krajina je velmi mladá. Když jsme se tehdy...

Copak jmelí, ale ochmet…


Vít Grulich, č. 4/2021, s. 36
V naší přírodě nenajdeme mezi cévnatými rostlinami mnoho epifytů, tedy rostlin, které nekoření v půdě, ale k životu potřebují jinou rostlinu. Epifytů najdeme mnohem více ve vlhkých tropech, protože tyto rostliny jsou vlastně omezeny v...

Jak v Horoměřicích podruhé skončil paleolit


Jiří X. Doležal, č. 4/2021, s. 37
Hned na úvod - neobjevil jsem to já. Já si to jen víceméně náhodou, při četbě o neolitické svatyni v Horoměřicích, vyčetl. Objev paleolitické lokality u Horoměřic v poloze „V Chotole“ učinila, snad také při zkoumání...

Ro(c)kling není punk


David Veselý, č. 4/2021, s. 37
Nová zábava rokling je prezentována jako dobrodružství za rohem. Jak zmiňují i její propagátoři, jedná se o aktivitu, která vznikla jako reakce na opatření vyvolaná nemocí covid 19. Na první pohled to vlastně vypadá docela dobře. Když...

Kůrovcové cesty


Václav Štěpánek, č. 4/2021, s. 38
Řekl bych, že na kůrovcové kalamitě v současnosti není možná ani tak nejhorší to, že zmizely hektary smrkového lesa. Zmizely totiž často na místech, kde neměl smrk v rámci lesního vegetačního pásma co dělat. Rovněž zmizely lesy z...

Starostenské trápení nejen s kůrovcem


Dana Daňová, č. 4/2021, s. 39
Kůrovcová kalamita mění jak charakter naší krajiny, tak významným způsobem i charakter práce na obecních úřadech. Kalamitní těžba, prodej dříví, následný úklid lesa a jeho nové vysázení - to jsou starosti, které na obcích běžně...

Madeira


Roman Barták, č. 4/2021, s. 40-41
Je poněkud lehce rozporuplné obnovovat rubriku Evropské krajiny právě Madeirou, i když jde o portugalský ostrov v Atlantském oceánu patřící do madeirského souostroví. Proč? Protože Madeira prakticky není v Evropě, ale v Africe, konkrétně...

Štrkové pláže aj kolmé riečne brehy pre vtáky priamo v Bratislave


Karolína Sobeková, č. 4/2021, s. 42-43
Kolmé riečne brehy - významný biotop pre hniezdenie vtákov Dunaj je významným tvorcom krajiny na všetkých miestach, ktorými preteká. Aj v oblasti Bratislavy je jeho činnosť zreteľná - novovznikajúce a meniace sa pláže tam, kde Dunaj ukladá...

Byl jsem tam všude


Petr Veselý, č. 4/2021, s. 44
„Byl jsem tam všude,“ reagoval nedávno můj otec při rozhovoru s několika známými u stolu na verandě na jejich obdivné pohledy a nevědomky tak citoval slova kouzelníka Arnoštka z Vančurova Rozmarného léta. Až po pár dnech...

Povolání, věk ani známá tvář při konečném výběru nerozhodují. Důležitý je přínos nominovaného člověka ke zlepšení životního prostředí


Jakub Hruška, Aleš Máchal, Ivo Králíček, č. 4/2021, s. 45-47
Tři lidé si letos na začátku prázdnin převzali od Nadace Partnerství prestižní Cenu Josefa Vavrouška za práci pro životní prostředí za rok 2020. Za výjimečný počin ji získal rybář Stanislav Pernický z Hustopečí nad Bečvou, za...

Moravské Slovensko po bezmála 100 letech – chvála reprintu vzácné publikace


Aleš Máchal, č. 4/2021, s. 48-49
„V době nynější panuje tu však dlouho už klid a celý kraj - nehledě k těžkým dobám nynější světové války - usmívá se na svět nejen četnými městy a městečky, ale i pěknými svými dědinkami, od zámožných osad při...

Zmije polní a zmije lesní


Roman Zajíček, č. 4/2021, s. 49
Jednoho dne se mi před lety na displeji telefonu rozsvítilo číslo Městské policie Brno. Hovor začal klasicky: „Jste prosím v Brně? Máme nahlášenou zmiji ležící před portálem Husovického tunelu.“ Odpověděl jsem, že v...

Mahenova Rybářská knížka má sto let


Jiří Poláček, č. 4/2021, s. 50
V roce 1921 vydal Jiří Mahen osm knižních děl: hru Generace, soubor epigramů Kozí bobky z Parnasu, pod různými pseudonymy pět svazků úvah a esejů (například Jak se dělá divadlo) a také Rybářskou knížku, představující jednu z jeho...

Jarmile Kocourkové ad honorem


Václav Štěpánek, č. 4/2021, s. 51
Je z francouzského bontonu přijatou zvyklostí, že se při jubileích žen o dosaženém věku taktně mlčí. Domnívám se však, že naplněných devět křížků života již může být naopak ku chloubě. I proto se ve Veronice nerozpakujeme věk...

Chřástal polní rušil noční klid


Jiří Šafránek, č. 4/2021, s. 52
Tato zajímavost zaplnila sociální sítě a zajímala média, ale nás potěšil a možná i trochu překvapil dobrý konec příběhu chřástala polního, který zahnízdil a vyvedl mladé u Penčic na Přerovsku. Zdá se, že to s námi lidmi není...

PF 2022


č. 4/2021, jen na webu a FB
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu