Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

Archivované články z čísla 2/2010

Zhaslo světlo


Dana Zajoncová, č. 2/2010, str. 1
V době, kdy jsme začínali připravovat toto číslo, se mi poštěstil zajímavý zážitek. Vracela jsem se k večeru přes Vysočinu do Brna. Uháněli jsme rychlíkem stmívající se krajinou a do toho stmívání v celém vlaku zhaslo světlo. Blik....

Den a noc kdysi a dnes


Jan Hollan, č. 2/2010, str. 1-3
Cyklus světla a tmy je natolik základním parametrem života, že bývá zmíněn hned na začátku kosmogonických (vznik světa popisujících) mýtů. Výchozím pojmem přitom bývá noc, např. v řecké mytologii bohyně Nyx, den se rodí až z noci....

Světelné znečištění


Jan Hollan, č. 2/2010, str. 2-3
Základním atributem čistého nočního prostředí je absence uměle přidaného světla, alespoň v exteriéru. Uvnitř budov je to složitější, tam máme prostředí záměrně jiné než venku, je to navíc prostředí jen naše, nedělíme se o něj...

Tma a světlo


Dušan Šlosar, č. 2/2010, str. 4
Podle bible vzniklo světlo hned po stvoření světa: tak měla být oddělena tma a světlo. Obě slova jsou skutečně prastará: naší tmě odpovídá už staroindické tamas, přítomnost t a m v obou jazycích svědčí pro indoevropský původ slova....

Vliv umělého světla na hmyz


Dalibor Povolný, č. 2/2010, str. 5
Po zavedení plynových lamp zejména podél nábřeží evropských velkoměst během 19. a počátkem 20. století vzbuzovaly celá desetiletí pozornost hromadné nálety jepic. V navečerních hodinách obtěžovala jejich hejna veřejnost korzující na...

Ekologické důsledky umělého nočního osvětlování


Travis Longcore, Catherine Rich, č. 2/2010, str. 6-7
Dezorientace a přitahování světlem Zvýšené osvětlení může prodlužovat chování denních nebo soumrakových typů živočichů do noční doby, zmást může i živočichy přivyklé navigaci v nočním prostředí. Nejznámějším příkladem...

Zaostřeno na korálové útesy


Christoph Aubrecht, Chris Elvidge, č. 2/2010, str. 6-7
Prudká expanze lidské civilizace vyústila v globální snížení biodiverzity a změny v geofyzikálních procesech, které udržují život na Zemi. Otisk lidské činnosti ve formě umělého nočního osvětlení je názorně vidět z vesmíru...

Temná noc. Fenomén noci v tradici křesťanství


Marek Orko Vácha, č. 2/2010, str. 8
Noc je již od doby Starého zákona považována především za místo setkání člověka s Bohem. V noci nás přestávají rozptylovat jevy a události dne, tma zahaluje vše, co by nás mohlo rušit. Tato tradice provází křesťanství ve všech...

Andreas Beckmann z WWF o hodině, v níž svět společně zhasne


Andreas Beckmann, č. 2/2010, str. 9
Největší světová organizace pro ochranu přírody, WWF, vyzvala celý svět, aby se 27. března ve 20.30 hod. připojil ke klimatické akci Hodina Země 2010. Co je hlavním cílem Hodiny Země? Akce Hodina Země má za cíl propojit co nejvíce lidí...

Z historie Hodiny Země


Matěj Hollan, č. 2/2010, str. 9
První Hodina Země (Earth hour) proběhla 31. března 2007, kdy více než 2,2 milionu domácností a fi rem v australském Sydney vypnulo na hodinu světla. Uplynul jeden rok a Hodina Země dosáhla do 370 měst a obcí ve více než 35 zemích a 18...

Zselic. Park Hvězdného nebe


Zoltán Kolláth, č. 2/2010, str. 10-11
Region Zselic (čti želic) patří patří k nejkrásnějším zalesněným oblastem Maďarska. Od severu k jihu ho protínají široké hřebeny se zvolna se svažujícími údolími. Oblast je součástí Karpatské pánve, kde je jedním z příčných...

Lastovo 2010


Erika Pogačnik, č. 2/2010, str. 11
Zájem o kvalitu noční oblohy trvá již řadu let, globální nárůst světelného znečištění vyprovokoval celosvětové hnutí za ochranu nočního nebe a nočního prostředí vůbec. V roce 2007 se na kanárském ostrově La Palma setkaly...

Monodialog... ještě za tmy


Yvona Ferencová, č. 2/2010, str. 12-13
Patříte-li k těm, kteří se zalykají v domech a ulicích měst a kteří čekají na první příležitost k nádechu ve volné krajině, budou vám připadat kresby a obrazy Olgy Karlíkové až nečekaně blízké. Olga Karlíková byla a je (to je...

Můj jizerský domov


Blažena Hušková, č. 2/2010, str. 14-15
Krajina mého srdce? Na první očichání je to prosté: no Jizerky přece! Žiju tu přes čtyřicet let, tuhle krajinu žulových balvanů, bukových lesů, něžně vlnitých rašelinišť a rudých jeřabin na skalnatých vrcholech pojímám všemi...

Obnovení paměti krajiny na samém severu Čech aneb Návrat do Štastné země


Jan Heinzl, č. 2/2010, str. 16-17
Stoupal jsem k vrcholu Paličníku za krásného jarního dne. Nad hlavou modré nebe a teplý vítr vířil vůni smaragdového bukového lesa. Po zdolání vrcholové stezky ke kříži jsem usedl na ještě chladnou skálu a rozhlédl se. Frýdlantsko,...

Ještěd


Marie Malcová, č. 2/2010, str. 18-19
PřP Ještěd se rozkládá na 9 360 ha, délka parku od Jítravského sedla po údolí Mohelky je asi 22 km, maximální šířka hřbetu kolem 7 km, výškové rozpětí od hladiny řeky Nisy po vrchol Ještědu činí 727 m. Zahrnuje území nedaleko...

Princ Charles je mostem mezi ojedinělými projekty


Miroslav Kundrata, Zuzana Kostřicová, Lukáš Kala, č. 2/2010, str. 20-23
V pondělí 22. března 2010 navštívil Veroniku princ Charles a během dvou odpoledních hodin si prohlédl ekologické projekty realizované v Hostětíně. Během prohlídky vyjádřil, že svoji úlohu vidí v tom, být mostem mezi zatím ojedinělými projekty trvale udržitelného života v různých zemích. Jak hluboký má vhled do environmentálních problémů, ukázal i během následné debaty s doktorandy Masarykovy univerzity v Brně, kde se zastavil po cestě mezi Hostětínem a Prahou. Jak těch pár hodin s princem prožili přímí účastníci?

Prohlášení k Oboře Radějov


č. 2/2010, str. 24-25
Správa CHKO Bílé Karpaty obdržela na začátku února od zástupkyně veřejného ochránce práv, RNDr. Jitky Seitlové, závěrečné stanovisko k šetření z vlastní iniciativy ve věci výkonu práva myslivosti v Oboře Radějov. Součástí tohoto...

Rozplétání gordického uzlu


Mojmír Vlašín, č. 2/2010, str. 25
Pro ty, kdo to ještě neví: v jihozápadním cípu CHKO Bílé Karpaty, blízko Radějova, se rozkládá malebné údolí potoka Mandát, jehož podstatná část je od roku 1989 obehnána bytelným plotem a uvnitř, na cca 1 600 ha, probíhá intenzivní...

Krysař


Rudolf Šmíd, č. 2/2010, str. 26
Jedním ze způsobů, jak hledám nové strašáky, jsou nahodilé výlety do míst, kde jsem ještě nebyl. Takhle jsem před čtyřmi lety zajel i do Slavošova u Zruče nad Sázavou. Hned před vesnicí jsem jich na bramborovém poli objevil pět. A když...

Znáte drvodělku?


Hana Šefrová, Zdeněk Laštůvka, č. 2/2010, str. 26
V posledních letech se množí dotazy milovníků přírody, co že to je za velký modrý hmyz nebo brouka, který nám létá po zahradě? Je dlouhý asi 3 cm s rozpětím křídel kolem 4 cm. Brouk to není, mezi hmyz patří, konkrétně mezi...

Dezorientovaní ptáci


Dalibor Povolný, č. 2/2010, str. 27
Světelné přesycení noční tmy, jak je známe např. z Britských ostrovů, Holandska, okolí Prahy, Innsbrucku, Vídně, rekreačních přímořských oblastí (kolem kanálu La Manche a zejména kolem celého evropského Středomoří) ohrožuje také...

Chcete si pořídit ekozahradu?


Helena Vlašínová, č. 2/2010, str. 28
Svoboda, J.: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku. Smart Press, 2009, 352 s. Je to už více než deset let, co k nám ze světa prostřednictvím Karola Končka pronikly myšlenky permakultury, za které dostal Australan Bill...

Světem šumavské přírody


Karel Hudec, č. 2/2010, str. 28
Kučera, A. et al.: Horské smrčiny. Správa NP a CHKO Šumava, 2008, 26 s.Zelenková, E. et al.: Šumavské řeky. Správa NP a CHKO Šumava, 2008, 32 s. Informační brožurky nebo celé knihy o vybraném přírodním území, o jednom druhu, o pasivní...

Kniha pro velké milovníky hor


Karel Hudec, č. 2/2010, str. 29
Karpaš, R. a kol.: Jizerské hory. 1. O mapách, kamení a vodě. RK, Liberec 2009, 576 s. Ve velkém formátu a o nemenší hmotnosti vyšel první z 3-4 uvažovaných svazků monografie o Jizerských horách. Prvý svazek zpracovává neživou přírodu a...

Stromy a my


Pavel Kyzlík, č. 2/2010, str. 29
Prášková, Z., Grünfeldová, H.: Stromy a my. Studio Press, Čáslav 2009, 153 s. Dvě nerozlučné kamarádky - primářka čáslavské nemocnice MUDr. Hana Grünfeldová a podnikatelka Ing. Zdena Prášková spolu vytvořily již druhou...

Stanovisko k vyhlášení CHKO Soutok


Antonín Buček, č. 2/2010, str. 31
Rada Regionálního sdružení Českého svazu ochránců přírody v Brně se v únoru 2010 zabývala připravovaným vyhlášením CHKO Soutok a vydala následující stanovisko:

Stezky velkých šelem přes Moravu ohroženy


Miroslav Kutal, č. 2/2010, str. 32
Problematice migrace velkých savců se Veronica věnovala před více než dvěma lety (6/2007, 1/2008). Jaká je aktuální situace na třech klíčových moravských trasách vlků, rysů a medvědů? Jablunkovsko Jablunkovská brázda je vstupní branou...

Tma Jizerských hor


Pavel Suchan, č. 2/2010, str. 32
V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 byla 4. listopadu 2009 vyhlášena Jizerská oblast tmavé oblohy. Na realizaci tohoto evropského projektu spolupracují tři polské a tři české instituce - Astronomický ústav Wrocławské univerzity,...

Jak cestovat bez rance emisí


Veronika Fišerová, č. 2/2010, str. 30
V létě bych ráda jela do Švédska a přemýšlím, zda cestovat vlakem, autem nebo letadlem. Vím, že letadlo je asi nejméně ekologický způsob, ale je v tom opravdu takový rozdíl? Auto, vlak či letadlo Volba mezi dopravními prostředky pro...

Odvážný hladový chřástal


Jiří Bartl, č. 2/2010, s. 26
Chřástal vodní je pták, který žije v husté mokřadní vegetaci v rákosinách a zarostlých březích rybníků. Přestože tisíce ptáků táhne na zimoviště v jihozápadní Evropě a severní Africe, někteří jedinci u nás přezimují. Za...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu