Čtení na tyto dny

Říční hrnek

Říční hrnek
jsme našli
v osikovém břehu
Ptáci z něho pili
ryby z něho pily

Ptáci, laně a filozofové
ale snad nebude hned nejhůř

v důvěřivém kruhu
čistá vodo
mít tě blízko
být ti blízko
by mi pro začátek
stačilo 

(Jiřina Salaquardová)

Ekofór 50 (soutěž karikaturistů)


Archivované články z čísla 3/2012

Příjemně pro život


Dana Zajoncová, č. 3/2012, str. 1
Rozšiřování měst do okolní krajiny probíhá, ať chceme, nebo nechceme. V tomto čísle Veroniky převažuje spíše jeho záporné hodnocení, což může být tím, že se častěji setkáváme s případy, které neprospívají krajině, dokonce ani...

Mezi městem a krajinou


Tomáš Chuman, Dušan Romportl, č. 3/2012, str. 1-2
Zástavba v zázemí velkých měst a podél významných dopravních spojnic způsobuje jednu z nejvýraznějších proměn české krajiny v minulých dvou desetiletích. Rychlost, rozsah a zejména dopady prudkého rozvoje suburbanizace často překvapují nejen původní starousedlíky a zastupitele dotčených obcí, ale i zkušené urbanisty, krajinné plánovače, či dokonce samotné nové obyvatele.

Obec staví obec


Jan Jehlík, č. 3/2012, str. 2-3
Suburbanizace je přirozený růst. Každý organismus roste, když má genetický příkaz a vlastní energii větší, než je energie okolí. A děje se tak většinou navzdory vědomí nejasných následků takového „plození“ (jako u...

Rozrůstání města do krajiny. Co s tím?


Luděk Sýkora, č. 3/2012, str. 4-5
Město za městem V městském regionu Prahy narostl v posledních deseti letech (2001-2011) počet obyvatel o 188 tisíc, tj. o 14 %. Praha je pólem růstu v Česku a chová se jako magnet přitahující lidi z jiných regionů a zahraničí. Nejvíce se...

Melancholické procházky


Jan Lacina, č. 3/2012, str. 6
Cítil jsem se být plachým venkovanem, když jsem před dávnými lety začal žít v Brně. K soužití s velkoměstem mi pomohl v první řadě brněnský román Jiřího Mahena Nejlepší dobrodružství z roku 1929. Barvitou kulisu romantického...

Když chybí periferní vidění


Michal Fišer, č. 3/2012, str. 7
Slovem periferie označujeme okrajovou, vedlejší část území, které je považováno za jádrové - tedy například střed města nebo dominantní oblast, region. Je to poměrně mladé slovo. Jedním ze slov, která tento význam zastupovala dříve,...

Vítejte v Tejnce!


Marek Šálek, č. 3/2012, s. 8-9
Tejnka. Tak se jmenuje část starého Břevnova, kde bydlíme. Tramvaj dvaadvacítka sem vyjede z pražského centra za deset minut. Kdo sem dorazí poprvé, připadá si tady jako na vesnici. A my vlastně taky. Jakmile se oteplí, vysedáváme po večerech na zápražích. Většinou jen tak zevlujeme. A pochvalujeme si, jak je to u nás pěkné. Nebylo to tak vždycky. Zanedbávaná čtvrť z pražské periferie přežila téměř zázrakem.

Ptáci v sídelní kaši


Karel Hudec, Karel Šťastný, č. 3/2012, str. 10
Pro někoho může být překvapivé, že urbanizovanou krajinu v Česku obývají zhruba tři čtvrtiny u nás hnízdících ptačích druhů. Pouhá čtvrtina zůstává v málo zastavěné přírodní a zemědělsko-lesní krajině.

První střetnutí


Ida Čapounová, č. 3/2012, str. 12
Z dětství mám vzpomínku na nejdůležitější místa bitev a stavění bunkrů mezi zapomenutými betonovými deskami v džungli kopřiv. Periferie sídliště pro mě znamenala svobodu mimo dohled a pozornost rodičů, naopak pro ně to bylo...

Liberecká specialita, která zachutnala aneb Společně nad územním plánem


Blažena Hušková, č. 3/2012, str. 13
Na jaře 2011 měli obyvatelé Liberce možnost podílet se na některé z 16 veřejných besed nad konceptem územního plánu města. Podle zákona by stačilo jediné projednání konceptu s občany a orgány státní správy. Vedení města v čele s...

Co se v Evropě dělá pro rozhraní města a krajiny


Štěpán Špoula, č. 3/2012, str. 14-15
Město je součástí krajiny. Měli bychom se tedy ptát, zda město dokáže využít, co mu krajina nabízí. Evropa postupně začíná sdílet způsob, jak s jejich rozhraním pracovat a s krajinou kolem počítat.

Jakou zkušenost máte s péčí o přírodu a krajinu na rozhraní s městem?


Štěpán Špoula, č. 3/2012, str. 16-17
Trojská kotlina je příkladem historické příměstské krajiny - půl hodiny chůze od Pražského hradu, s královskou oborou, vinicemi s letohrádky a viničními domky, které později vystřídaly zahradní restaurace v ovocných sadech a rybí...

Drahaň–Troja


Věra Bidlová, č. 3/2012, str. 18-19
Území pražské kotliny sahající od Královské obory na jihu po Drahaňské údolí na severu a od Bulovky na východě po údolí Vltavy na západě se nazývá Trojská kotlina. Z přírodovědeckého hlediska je jedinečnou částí Prahy. V roce 1990 zde byl pro krajinný ráz příměstské, v minulosti intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny zřízen přírodní park Drahaň–Troja.

Skleník a záhon lepší lesa?


Karel Stibral, č. 3/2012, str. 20
Okraje měst jsou územím, kde město přechází více či méně ostře do krajiny, do „přírody“. Ti, kdo na takových okrajích žijí, tak často činí právě pro tuto dvojakost. Užívají si přednosti města a současně mají...

Sídelní kaše se jí tak horká, jak jsme si ji navařili


Mojmír Vlašín, č. 3/2012, str. 21
Ve vlaku jsem zaslechl oblíbené klišé. Starší pán zasvěceně sděloval své spolucestující: „Lidi se stěhují do města, na vesnici nechce nikdo bydlet.“ Paní odporovala, že lidi chtějí naopak vypadnout z města. Pán po...

Ropák má letos výročí


Miroslav Patrik, č. 3/2012, str. 21
Neuvěřitelné se v pátek 27. dubna 2012 stalo skutečností. Děti Země už po dvacáté vyhlásily v Brně za značného zájmu médií výsledky ankety o antiekologický čin Ropák roku. Jde o nejstarší ekologickou anketu, kterou si pořádá...

Řeky ve městech – přírodní zahrady pro všechny


Lukáš Krejčí, č. 3/2012, str. 22-23
Rychle s vodou pryč Řeky si z minulosti nesou velké břímě nevhodných vodohospodářských úprav. Ve městech tyto úpravy většinou spočívaly v geometrizaci koryta, s jediným cílem zvládnout povodeň. Jiný význam řeky byl naprosto potlačen....

Ptej se řeky, poví ti to


Petr Ondruška, č. 3/2012, str. 24-25
Naše občanské sdružení Flemmichova vila v Krnově patří mezi ta, která si témata pro svou činnost nehledají, ale naopak jsou jimi sama vyhledávána. Projdete a šup, už je máte na krku.

Město ke mně mluví, baví mě i ignoruje. Rozhovor s umělcem veřejného prostoru


Tomáš Vaněk, č. 3/2012, str. 26-27
Co Vás na městě tak vzrušuje? Vzrušuje je silné slovo. Město mě spíše provokuje, mluví ke mně, dělá mě šťastným, baví mě i kvalitně ignoruje. To vše v různých dávkách a intervalech. Je to také místo, kde trávím hodně času....

Socha v krajině jako zrcadlo doby


Markéta Korečková, č. 3/2012, str. 28-29
Česká kulturní krajina byla vždy neodmyslitelně spojena s množstvím drobné architektury, křížů, menhirů a soch. Dnes jako kdykoliv předtím se projevuje snaha doplňovat krajinu, kterou někdo nazývá alchymistickou zahradou, novými artefakty....

Co je nejdůležitější v městském plánování?


Robert Sedlák, č. 3/2012, str. 29
Gehl, J.: Města pro lidi. Partnerství, Brno 2012, 276 s. K úspěšné kariéře dánského urbanisty Jana Gehla přispěla i jeho schopnost podat složitá témata jednoduše a vtipně. Nepřekvapí proto, že bilanční kniha shrnující poznatky z...

Hostětínská hvězda září nad stoupajícími emisemi


Jan Labohý, č. 3/2012, str. 31
Evropská environmentální agentura (EEA) na konci května oznámila, že i přes všechnu snahu v roce 2010 stouply evropské emise CO2 o 2,4 %. Důvodem bylo částečné vymanění z ekonomické recese. „Nebýt rozvoje obnovitelných zdrojů,...

Jarní plavení dříví pod Velkou Fatrou


Jiří Junek, č. 3/2012, str. 31
Podél dřevěného žlabu navrší lesníci hromady metrového dříví, prohlédnou koryto, jestli není někde porušené, připraví tyče s kovovými háky - lehčí sapiny - a jednoho dubnového rána se sejdou u polesí v Dolním Harmanci, odkud vyjdou...

Stanovisko Českého svazu ochránců přírody k údajné škodlivosti záchranných transferů obojživelníků


č. 3/2012, str. 32
18. 4. 2012 Před několika dny se objevily v médiích články kritizující záchranné transfery obojživelníků přes frekventované dopravní komunikace. Autor, respektive citovaní odborníci, v nich tvrdí, že přenášení přes komunikace je pro...

Pěstujme krásu naší obce


Kateřina Pařízková, č. 3/2012, str. 30-31
Stejně jako každá rostlina či místo vytváří celkový obraz zahrady, přispívá naše zahrada k celkovému obrazu sídla. Proč bychom ale vůbec měli zohledňovat vztah naší zahrady k rázu obce?
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu