Čtení na tyto dny

Rozhodl jsem se

— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:

Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.

(Ludvík Kundera) 

Archivované články z čísla 4/2015

Krajina blízká i vzdálená


Pavel Klvač, č. 4/2015, s. 1
Malebnost krajiny v okolí českých vesnic v rumunských Banátských horách je uhrančivá. V členitém reliéfu karpatských kopců se střídá mozaika drobných políček, luk a pastvin s bukovými lesy, táhlými údolími a tišinami příkrých...

Odkud Češi v Banátu


Václav Štěpánek, č. 4/2015, s. 1-6
V čísle věnovaném české sídelní stopě v Banátu je bezesporu nezbytné podívat se na to, jak se vlastně Češi do oblastí, které dnes leží za třemi hranicemi, dostali (připomeňme ovšem, že poměrně zevrubně jsme se tomuto tématu...

Banátské pařeziny


Antonín Buček, č. 4/2015, s. 7
K pozoruhodným biotopům v okolí vesnice Svatá Helena v Banátských horách patří lesy výmladkového původu neboli pařeziny, označované též jako les nízký. Místní obyvatelé jim říkají houšťár nebo roští. Jsou zdrojem palivového...

„Je to prostě už hodně jinej svět!“


Vilda "Kudrna" Dvořák, č. 4/2015, s. 8-10
Vilda „Kudrna“ Dvořák je čímsi jako živým archetypem karpatského tuláka. Rumunské Karpaty a balkánské hory jsou jeho přirozeným biotopem a osudem. Poprvé jsme se setkali ve Svaté Heleně, snad někdy kolem roku 1998. To už...

Dřeviny v okolí českých vesnic v Banátu


Luboš Úradníček, č. 4/2015, s. 11
Když se vydáme do Banátu a projdeme krajinou kolem českých vesnic, budeme se cítit téměř jako doma. V údolí Dunaje potkáme zbytky lužních lesů s topolem černým a bílým, vrbou bílou a olší lepkavou nejblíže k vodě. Ve tvrdém luhu pak...

Klášter Banát


Ondřej Kano Landa, č. 4/2015, s. 12-13
Jednou z mých dávných vizí štěstí byl život mnicha v klášteře některé z východních duchovních tradic. Ovšem nechtěl jsem se separovat od laického světa ani utíkat od své vlastní středoevropské kultury. A tak prozatím volím tenhle...

Přenesená krajina (časosběrná pouť k pastorální idyle českého venkova v rumunském Banátu)


Pavel Kovář, č. 4/2015, s. 14-17
„Omnia mea mecum porto. Všechno své si nesu s sebou.“ Marcus Tullius Cicero připisuje tento výrok jednomu z legendárních sedmi starořeckých mudrců (Cicero, Paradoxy 1,1,8). Prý tak odpověděl právník a filozof Biás, když se...

Člověk v krajině, krajina v člověku – pomístní názvy v krajině Svaté Heleny


Pavel Klvač, č. 4/2015, s. 14-17
Pestrost pomístních názvů v okolí Svaté Heleny kopíruje různorodost samotné krajiny. Mentální reprezentace žitého prostoru obyvatel odrážejí mozaiku zdejší přírodní i kulturní krajiny - její značnou geomorfologickou a biologickou...

Nešetrná šetrná energie. Problematický projekt výstavby větrných elektráren ve Svaté Heleně


Ivo Dokoupil, č. 4/2015, s. 18-20
Takřka nikdo z vesnice nic netušil, když před velikonočními svátky v roce 2011 přijela k vesnici stavební technika italské firmy Enel a rypadla a buldozery začaly rozřezávat po staletí nedotčenou krajinu přírodního parku Železná vrata....

Větrníky a ochrana přírody


Antonín Buček, č. 4/2015, s. 19
Italská firma Enel se postarala o změnu krajinného rázu a významné ovlivnění přírody v okolí vesnice Svatá Helena (Sfânta Elena) v Banátských horách. Na krasové planině bylo v roce 2012 dokončeno 21 větrných elektráren,...

Mravenci v okolí českých vesnic v rumunském Banátu


Pavel Pech, č. 4/2015, s. 21
Výzkum mravenců v okolí českých vesnic v Banátu jsme prováděli při několika návštěvách v letech 2013-2015. Největší pozornost jsme věnovali okolí Svaté Heleny, okrajově jsme sbírali také v okolí Gerniku, Eibentalu a Rovenska. Celkem...

Krajina s kravinci, dudky a větrníky


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 4/2015, s. 22-23
Nejen „čára obzorů, uviděná dítětem poprvé“ - jak kdysi naznal básník František Halas - „stává se navždy obrysem celého jeho života“. K té „čáře obzorů“, tedy tvarům, je třeba...

Plazi Banátu


Mojmír Vlašín, č. 4/2015, s. 24-25
Oblast tzv. Českého Banátu se převážně nachází na propustných zkrasovělých vápencích. Vody je zde nedostatek, k tomu přispělo i odlesnění krajiny člověkem. Do sledované oblasti můžeme ovšem připočítat i řeku Dunaj v místech...

Brouci okolí Svaté Heleny


Robert Stejskal, č. 4/2015, s. 25-26
Během tří let jsem měl možnost navštěvovat Svatou Helenu za účelem terénního studia brouků. Krajina v okolí české vesnice ve svých proměnách během ročních období, a především její fauna, mi naprosto učarovaly. Entomolog zde má...

Krajina mého srdce


Břetislav Rychlík, č. 4/2015, 27-29
V mém věku má srdce tolik krajin, až se divím, jak to všechno ten zkornatělý obětavý sval utáhne. Vídeňský dramatik a básník Artur Schnitzler, jinak lékař postupně na oddělení vnitřní medicíny, psychiatrie, kožních nemocí a...

Vážkařské aktivity ČSOP


Martin Waldhauser, č. 4/2015, s. 29
Vážky jsou díky dokonalým leteckým schopnostem, nádhernému zbarvení a dramatickému způsobu rozmnožování jednou z nejpozoruhodnějších skupin hmyzu. Všechny vážky prodělávají část svého vývoje (stadium vajíčka a larvy) ve vodě....

Střední les v biocentru Čehovice


Marián Horváth, Zdeněk Poštulka, Vlastimil Karlík, č. 4/2015, s. 30-32
Hospodářský les, tak jak ho známe dnes, vzniká většinou ze semen nebo sazenic a roste až do doby, než je pro člověka ekonomicky rentabilní. Tato doba se pohybuje v rozmezí 80-150 let a závisí na druhu dřevin a stanovištních podmínkách....

Fotograf nejen ptáků


Jan Lacina († 21. 3. 2020), č. 4/2015, s. 33-35
Kdykoliv potkám fotografa Josefa Ptáčka (narozen 1945 v Tišnově), obejme mě cosi svěže modrého. To proto, že je věren svému jménu, léta systematicky ba posedle fotografoval především ptáky. Přitom si dal zvláště záležet na těch...

Valaši – karpatští tuláci?


Lubor Kysučan, č. 4/2015, s. 36-39
V době vrcholící migrační vlny z Afriky a Předního východu, kdy si slovo migrace spojujeme s představami apokalypsy a bezmála konce tradiční evropské civilizace, snadno zapomínáme na skutečnost, že i etnickou a jazykovou mapu našich...

O čižbářství (ze vzpomínek na mého tatínka Zdeňka Kosa ze Sidonie)


Zdenča Rolča Kosová, č. 4/2015, s. 36-39
Vzpomínky - co jsou vzpomínky? Jako je na světě dobro a zlo, tak i naše vzpomínky jsou dobré a zlé. Jsou naší součástí, součástí našeho života a bytí. Mladý člověk si je shromažďuje a doplňuje. Starý je otevírá stále a...

Jizerské hory po éře kyselých dešťů


Zuzana Hořická, Daniel Vondrák, Lenka Procházková, Miroslav Švátora, č. 4/2015, s. 40-45
Mnohá hraniční horstva České republiky (Šumava, Krušné a Jizerské hory, Krkonoše) i jiné oblasti u nás byly v průběhu druhé poloviny minulého století drasticky postiženy acidifikací - okyselením půd a povrchových vod. Jednalo se o...

Lesní hospodářský plán – závaznost a možnost ovlivnění


Jaroslav Simon, č. 4/2015, s. 41-44
S lesními hospodářskými plány se z našeho území můžeme seznámit už z období 14. století (v redukované podobě), v komplexní formě již více než šest desetiletí. Aktuální formu, obsah a závaznost pro vlastníka lesa určuje zákon č....

Chomoutovské jezero u Olomouce – složitý vývoj mělkého jezera


Vlastimil Kostkan, Martin Rulík, č. 4/2015, s. 45-47
Chomoutovské jezero leží u obce Chomoutov, asi 10 km severozápadně od Olomouce. Štěrkopísek zde byl v menším rozsahu těžen již před druhou světovou válkou, přesné datum zahájení těžby štěrkopísku by dnes bylo asi obtížné zjistit....

Zkamenělé moře uprostřed jesenických hor. Výprava do přírodní rezervace Borek u Domašova


Marek Banaš, č. 4/2015, s. 48
Život pradávného moře Silné vlny neúnavně oplachují kamenité pobřeží, v teplé, slané vodě se prohání stovky ryb, měkkýšů, pobřežní skály jsou oblepeny koberci ramenonožců. Plavce na dovolené byste zde však hledali marně,...

Tomel viržinský (Diospyros virginiana)


Zdeněk Černoch, č. 4/2015, s. 49
Tomel viržinský je ovocná dřevina a pochází ze státu na východním pobřeží USA. Jeho původní rozšíření zasahuje ze severní Floridy a Texasu na jihu po jižní Ontario na severu a Kansas na západě. V podstatě se dá napsat, že by měl...

Štola Maršovská vodní jako zimoviště netopýrů a vrápenců


Mojmír Vlašín, č. 4/2015, s. 50-51
Štola se nachází v katastrálním území obce Maršov u Tišnova v Jihomoravském kraji. V evidenci České geologické služby (ČGS) je vedena jako štola Maršovský žleb (číslo 8141). Tato štola byla ražena (podle údajů ČGS) od Maršovského...

Vliv letnění na výskyt ptáků na rybníku Nesyt


Petr Macháček, č. 4/2015, s. 52
Rybník Nesyt je součástí národní přírodní rezervace a ptačí oblasti Lednické rybníky. Dle minulého plánu péče se měl každý čtvrtý rok částečně letnit. V roce 2007 byl tak silně letněn, že v létě zůstal zcela bez vody. Bylo to...

Jarní ohlédnutí


Jarmila Matoušková, č. 4/2015, s. 52
Tak jako každý rok, i letos se brzy na jaře mohl náhodný pozorovatel znalý místních poměrů potěšit pohledem na zvláště chráněný druh rostliny, sněženku podsněžník (Galanthus nivalis). Sněženky vykvetly v únoru v remízu Zlámanka....

Přiznávání odkladného účinku žalob proti správnímu rozhodnutí


Pavel Černý, č. 4/2015, s. 53
Známé „my máme pravdu, oni mají stavbu“ neboli stav, kdy organizacím napadajícím stavbu z důvodů jejích negativních dopadů na životní prostředí dá soud za pravdu v momentě, kdy stavba už stojí, by se mohlo postupně...

Ropáci vrtí českou společností


Miroslav Patrik, č. 4/2015, s. 53
Státní svátek 28. října letos na Hradě slavili nejen politici a celebrity, ale i mocensky silné a mediálně úspěšné ropácké hnutí. Jak je to možné? Předně státní vyznamenání předával prezident a Ropák 2013 Miloš Zeman, který tento...

Prózy z Banátu


Jiří Poláček, č. 4/2015, s. 54-55
Matěj Hořava: Pálenka. Prózy z Banátu. Host, Brno 2014, 124 s. Jednou z nejoceňovanějších knih vydaných v roce 2014 se stal prozaický debut Matěje Hořavy (*1980) Pálenka, mající podtitul Prózy z Banátu. Získal cenu Magnesia Litera jako...

Cesta rituál a cesta symbol


Pavel Klvač, č. 4/2015, s. 54-55
Ondřej Kano Landa: Pomalu s miminkem a s koněm v páteři Karpat. Cad Press, Bratislava, 2015, 147 s. Když se před léty na jedné z Ekologických poutí k bažině v Drnovicích vrhl spoře oblečený Ondřej Landa, tehdejší student sociální...

O péči o společný domov


Jan Hollan, č. 4/2015, s. 55
Papež František: Laudato si’. Pochválen buď. Paulínky, Praha 2015 Encyklika Pochválen buď je adresována celému světu, nejen katolíkům. Je to kniha se záběrem nesmírně širokým a hlubokým, postihujícím zásadní aspekty...

Anketa Brněnský strom roku zná svého vítěze


Jolana Čuprová, č. 4/2015, s. 56
Od poloviny srpna do konce září probíhalo hlasování v anketě Brněnský strom roku, vyhlašované již tradičně Ekologickým institutem Veronica na podporu městské zeleně. Nominováno bylo celkem osm stromů, které navrhli občané, firmy, školy...

Jablečná slavnost v Hostětíně nabídla jablka ve všech podobách


Jolana Čuprová, č. 4/2015, s. 56
V Hostětíně si v neděli 20. září užily už čtrnáctou Jablečnou slavnost téměř dvě tisícovky návštěvníků. Pořádaly ji Centrum Veronica Hostětín, občanské sdružení Tradice Bílých Karpat, Moštárna Hostětín, s.r.o., a obec...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu