Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

Vyhledávání v archivu článků

hledaný výraz: "Jan Lacina"

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)


Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39
První jarní den tohoto roku nás navždy opustil kolega, kamarád, lesnický typolog, ochránce přírody a biogeograf doc. Ing. Jan Lacina, CSc. Tišnovský rodák absolvoval v roce 1966 lesnickou fakultu tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. V...

Dnes, na první jarní den odešel Jan Lacina najít svůj kousíček modré po pěšince za svými kamarády i malíři a básníky krajin…


Pavel Pokorný, č. 2/2020, s. 42
Takové prosté a „zlehka smutné“ bylo sdělení krátké zprávy, kterou mi odpoledne 21. března, kdy se naší krajinou snášely ještě sněhové vločky, poslala redaktorka časopisu Veronica. V Janu Lacinovi odchází také ochraně...

Jan Lacina, muž z ikony


Václav Štěpánek, č. 2/2020, s. 40
Když byl v loňském roce Jan Lacina, zakládající člen Veroniky a ten, který časopisu vtiskl onu nezaměnitelnou a jedinečnou tvář periodika, jež dokáže ochranu přírody a krajiny spojit s kulturními tématy všech žánrů i druhů, navržen...

Jan Lacina


Miroslav Kundrata, č. 1/2019, s. 48
V lednu oslavil náš kamarád, kolega a spolutvůrce časopisu Veronica pětasedmdesátiny. Popřejme mu dodatečně zdravíčko, mnoho sil do toulek přírodou, za slukami i losy, výšlapů na zamilovanou tišnovskou Klucaninu, ale také inspirace do...

Jan Lacina výtvarník


Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37
Je až ku podivu, že jsme tuto Janovu výraznou aktivitu v našem časopise nezmínili už dříve. On ji sám za nějak pozoruhodnou nepovažoval, a možná to bylo i tím, že ho strýc, známý malíř Bohdan Lacina, v dobách jeho mládí od výtvarných...

Dovedl v krajině číst


Jan Lacina, Miloš Spurný, č. 3/1987, str. 10-11
Miloš Spurný - 1978: Stáli jsme - malá expediční skupina regionálních krajinářských fotografů - na nádvoří Děviček. Postávali jsme, podupávali, čekali na světlo, kryli si uši před ledovým podzimním větrem a dopřávali si výhled na...

Petrželka a jiné vůně


Jan Lacina, č. 2/2012, str. 20
Zahrada obklopující náš tišnovský dům má všehovšudy pár arů, přesto je plná zázraků - tvarů, barev, zvuků i vůní. Právě ty vůně mě nejvíce dojímají i jitří, má čichová paměť mě často vrací zpět. Někdy až k blaženému...

Čtvrtstoletí časopisu Veronica


Václav Štěpánek, č. 6/2011, str. 4-5
Letos na podzim tomu bylo přesně dvacet pět let, co spatřilo světlo světa první číslo časopisu Veronica. Tehdy, v roce 1986, to bylo pouze číslo „zkušební a náborové“, jak v úvodníku napsal Miroslav Kundrata. Od dalšího roku...

Poslední pytel šišek


Jan Lacina, č. 4/2011, str. 15
Kdykoliv jsem se vrátil o prázdninách od babičky z hor, připadala mi tišnovská Klucanina - můj les téměř rodný - nesnesitelně suchá. Chyběly mně v ní potůčky lemované vysokými polštáři mechů, studánky skryté v kapradí a...

Smrt Čebínky?


Jan Lacina, č. 1/2012, str. 14-15
Necelých dvacet kilometrů na severozápad od Brna, v polovině cesty mezi Kuřimí a Tišnovem, zvedá se ze široké sníženiny Boskovické brázdy Čebínka. Pro přesnost musíme dodat, že se tam tyčí pouze zbytek kdysi jedinečného kopce, již...

Krajina po potopě


Jan Lacina, č. 6/2011, str. 18-19
Až do července roku 1997 jsme žili v klamném domnění, že obýváme krajinu klidnou a bezpečnou, v nivách řek dostatečně zabezpečenou vodohospodářskými úpravami včetně přehrad. Stačilo však pár dní extrémně vysokých srážek,...

Bohdalovsko


Jan Lacina, č. 6/2011, str. 28-29
Rozlehlá Českomoravská vrchovina má rozmanitý reliéf - kromě typických vrchovinných částí sem patří i členitější hornatiny, ale také jen mírně zvlněné pahorkatiny a ploché sníženiny. Krajina, připomínající spíše rybniční...

Prima sezóna


Jan Lacina, č. 2/2012, str. 32
Klejdus, J.: Ptačí sezóna. Vydal MVDr. Julius Klejdus ve spolupráci s vydavatelstvím Centa, Brno 2011, 348 s. Právě ve dnech, kdy v denním tisku bylo možno objevit výrazné titulky Ptactvo ubývá v lesích i polích, dostala se mi do rukou...

Chvála česneku


Pavel Klvač, č. 2/2012, str. 33
Kollár, A.: Chvála česneku. Sursum, Tišnov 2007, 78 s. Přestože mám česnek rád, označil bych se spíše za milovníka cibule. Hned z prvních stránek drobné knížky Antona Kollára na mě zavoněl česnek. Neodolal jsem a musel jsem si ke...

Cena Josefa Vavrouška za rok 2008


Antonín Buček, Yvonna Gaillyová, č. 4/2009, str. 28-29
Již po třinácté Nadace Partnerství spolu s Nadací Charty 77 ocenily aktivity ve prospěch životního prostředí, které se mohou stát příkladem pro ostatní. Cenu Josefa Vavrouška v rezidenci pražského primátora 4. června 2009 obdrželi doc....

Touha po básnické krajině. Ke 100. výročí narození Františka Hrubína


Jan Lacina, č. 6/2010, str. 4-5
Z krajin, které jsme dosud nepoznali, lákají nás o trošku více ty, v nichž žili umělci a vydali o nich přitažlivá svědectví. Desítky let jsem toužil poznat krajinu, která inspirovala básníka Františka Hrubína. Vždyť právě jeho ryzí...

Strážnické Pomoraví


Jan Lacina, č. 1/2011, str. 24-25
Široké říční nivy zaujímají jen nízké procento území České republiky a většinou jsou intenzivně zemědělsky využívané nebo zastavěné. Jenom malá část se jich zachovala v přírodě blízkém stavu, jehož podstatným rysem jsou...

Proč goebiologický plán krajiny?


Jan Šmarda, Jan Lacina, č. 1/1995, str. 20-21
ZAPOMENUTÉ TEXTY Je často velmi zajímavé listovat ve starých odborných časopisech, sbornících a knihách. I v našem oboru - ochraně přírody a krajiny - narazíme občas na texty, které - byť desítky let staré - nás překvapí svou...

Zdráv buď, ctihodný kmete. Les, krajina a člověk Igor Míchal


Tomáš Vrška, č. 4/2012, str. 1-4
Úvodní pozdrav, převzatý z dopisu Erazima Koháka Igoru Míchalovi (23. 11. 2000), můžeme použít obrazně i letos, kdy si připomínáme 10 let od náhlého úmrtí a 80 let od narození našeho bývalého kolegy a pro moji generaci čtyřicátníků také učitele. Nejenom ve smyslu profesním, ale také lidském a občanském. S ubíhajícím časem se stále zřetelněji ukazuje, jak moc podobné osobnosti v naší společnosti chybí. Máme-li co nejjednodušeji vyjádřit myšlenkové dědictví Igora Míchala, můžeme použít spojení les–krajina–člověk. Ostatně po těchto stupních se ubíral i jeho profesní život.

Melancholické procházky


Jan Lacina, č. 3/2012, str. 6
Cítil jsem se být plachým venkovanem, když jsem před dávnými lety začal žít v Brně. K soužití s velkoměstem mi pomohl v první řadě brněnský román Jiřího Mahena Nejlepší dobrodružství z roku 1929. Barvitou kulisu romantického...

Touha po chrpě


Jan Lacina, č. 3/2009, str. 15
„Viděl jsem chrpy a města si navzájem podávat ruce“ - připomněl jsem si loni pěkným veršem dílo Vítězslava Nezvala v roce 50. výročí jeho úmrtí. Vypreparoval jsem si ten verš z celkově budovatelsky pojaté básně, ve které...

Zelená páteř krajiny


Antonín Buček, č. 6/2007, str. 1
O územních systémech ekologické stability psali Jan Lacina a Jiří Löw již v prvním čísle našeho časopisu v roce 1986. O dvacet let později konstatoval student J. Trávníček ve své bakalářské práci: „Při návštěvě jednoho z...

Hledání harmonie. Milan Magni – malíř, jehož obrazy voní a chutnají


Jan Lacina, č. 5/2012, str. 16-17
Do Svatoslavi, vesnice v polovině cesty mezi Tišnovem a Velkou Bíteší - mě přivezl autobus brzy ráno. Do sjednané návštěvy u malíře Milana Magni zbývala dobrá hodina. Nechtěl jsem budit, a tak jsem usedl za humny na osluněnou mez, z...

Lomy, haldy, jámy ve výtvarném umění


Jan Lacina, č. 5/2013, s. 30-31
V krajinomalbě bývalo, a dodnes je, zvykem vyhledávat ke ztvárnění především krajiny malebné. Tedy takové, v nichž jsou stopy člověka souladné s přírodou, nebo v nich dokonce přírodní prvky převládají. Přesto již odpradávna alespoň...

Od Altamiry po Franze Marca a Josefa Čapka. (Sudokopytníci ve výtvarném umění)


Jan Lacina, č. 1/2017, s. 34-35
Sudokopytníci, jmenovitě lovná zvěř spárkatá, byla a je častým námětem rozmanitých zobrazení. Zejména naši myslivci si jistě okamžitě vybaví znamenité kresby veškeré lovné zvěře, tedy i srnců, jelenů a losů, od Jiřího...

Obrazy vonící hlínou


Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33
K nezapomenutelným zážitkům mých vysokoškolských studií patří terénní exkurze z pedologie. Dodnes v duchu vídávám profesora Josefa Pelíška, podávajícího nám z hluboké půdní sondy kdesi v Karpatech hrudku čerstvě vlhké čokoládově...

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora


Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele
Vypadalo to jako mimořádně podařený žert, když mi zavolal kolega Petr Halas, vedoucí společného projektu zaměřeného na lacinovské vcházení do krajinomaleb, abych se pokusil vstoupit do kresby Josefa Jambora nazvané Mýtina. Proč žert? No,...

Něco pro poučení z historie výstavby Novomlýnských nádrží


Ivo Dostál, č. 1/2024, s. 7-9, pro předplatitele
Výstavby přehrad jsou vždy kontroverzní záležitostí už i proto, že jde o veliké zásahy do krajiny a o velké investice. Na příkladu stavby Novomlýnských nádrží si můžeme ukázat, jaké byly představy a jak to vypadá ve skutečnosti. V...

Dvacetiletá Veronica


Antonín Buček, č. 1/2006, str. 1
Před dvaceti lety jsme společně s Janem Lacinou a Miroslavem Kundratou zakládali časopis Veronica pro radost, potěšení a poučení vnímavých lidí, kteří mají rádi přírodu. Chtěli jsme umožnit tříbení názorů všech, kdož si myslí, že...

Stopy v krajině


Jan Lacina, č. 4/2013, s. 1
Ne náhodou začíná toto číslo vzrušujícím pohledem na jarní stopy beskydského medvěda. Vždy o prázdninách se snažíme připravit zajímavý pel-mel, do něhož články o velkých šelmách v naší kulturní krajině určitě patří. Nejen na...

Jak jsem potkal paní B.


Jan Lacina, č. 5/2010, str. 15
Téma fejetonu pro mne (trochu zlomyslně) už zjara vymyslel garant tohoto čísla Mojmír Vlašín. Přiznám se, že jsem pak až do babího léta urputně přemýšlel, zda se dá biodiverzita vůbec potkat. Všeobecně známý ekologický pojem jsem si...

Hledání domova


Jan Lacina, č. 5/2013, s. 57
Právě takový podtitul by mohla mít Dvojjazyčná učebnice terénního učení - Deblín a okolí. V rámci projektu Prostupné jazykové vzdělávání, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, ji roku...

V závětří Květnice?


Jan Lacina, č. 5/2009, str. 11
Zdá se, že naše městečko, schoulené při úpatí věkopamátné hory Květnice, si žilo po staletí v povětrnostním bezpečí. Jistě právě proto nazval náš významný rodák Bohuš Sedlák své vesměs pohodové, ba úsměvné vyprávění o...

Odkud je Kleť nejkrásnější?


Jan Lacina, č. 1/2016, s. 47
Svatomír Mlčoch a kol.: Kleť a Blanský les. Obraz krajiny, krajina v obrazech. Český svaz ochránců přírody, České Budějovice 2014, 116 s. Zvykli jsme si, že běžnou propagací chráněných krajinných oblastí a dalších chráněných...

Sebeobrana knihou


Jan Lacina, č. 3/2010, str. 28
Šimek, T.: Dějiny Skryjí. Sursum, Tišnov 2008, 446 s. Skryje jsou vesnicí skutečně skrytou - v hlubokém údolním zářezu Loučky asi deset kilometrů severozápadně od Tišnova. Mají všeho všudy 38 čísel popisných plus 8 dalších v blízké...

Pokoseno


Jan Lacina, č. 4/2012, str. 9
Začátek letošní senoseče jsem strávil v rumunském Banátu. Až dosud jsem ve Svaté Heleně - české vesnici nad skalnatými soutěskami Dunaje - vždy pobýval na přelomu dubna a května. V té době zde sice naplno kvetou divoké šeříky a...

Kniha k 30. výročí časopisu


Václav Štěpánek, č. 1/2016, s. 2 obálky
V letošním roce se, jak píše již Jan Lacina na první straně, dožívá Veronica 30 let. Je to jistě důvod k oslavě a časopis lze nejlépe oslavit pěknou knihou. V rubrice Krajina mého srdce jsme se přes dvacet let ptali ochránců přírody,...

Měsíce očima básníků


Jan Lacina, č. 1/2017, s. 45
Jiří Poláček: Básnický rok. Masarykova univerzita, Brno 2016, 105 s. Literární historik a kritik, ale také milovník přírody Jiří Poláček spolupracuje s Veronikou od jejích začátků. Připomeňme alespoň jeho několikaletý cyklus Galerie...

Léto s kůrovcem


Tomáš Růžička, č. 3/2019, s. 1
Letošní léto pokračovala gradace kůrovce ve smrkových lesích, a pokud si někdo nevšiml usychajících smrků a nových holin v roce loňském, letos už nezůstává nikdo na pochybách, že doba smrková definitivně končí. Tak rychlý rozpad...

Víno z Vysočiny


Jan Lacina, č. 1/2013, s. 11-12
Královna Konstancie, vdova po Přemyslu Otakarovi I., měla vybroušený vkus. Na poslední chvíli se totiž rozhodla, že klášter pro řád cisterciaček nepostaví na břehu Vltavy v hlučné Praze, ale v zátiší na úpatí Vysočiny. Na soutoku...

Dávná krása Podyjí


Jan Lacina, č. 2/2013, s. 37
Poněkud opožděně dostal se mi do rukou katalog J. Fracera a kolektivu nazvaný Podyjí ve sbírce Jihomoravského muzea ve Znojmě (Znojmo 2009), vydaný k výstavě stejného jména jako titulek našeho zamyšlení, která se uskutečnila ve znojemském...

Vcházení do obrazů I


Jan Lacina, č. 4/2013, s. 27-29
Jednou z běžných metod krajinné ekologie je hodnocení změn krajiny na základě srovnání s jejím dřívějším stavem zachyceným na starých fotografiích. K témuž účelu může do jisté míry posloužit i krajinomalba, která má v Česku...

Jizvy krajiny?


Jan Lacina, č. 5/2013, s. 56-57
Kuncová, S., Tyller, R.: Romantické cesty neznámým Sokolovskem. Fornica, Sokolov 2009, 144 s. Bývaly doby, kdy rozmanitá těžební území byla jednoznačně považována pouze za jizvy, ba bolestivé rány krajiny. Vnímali jsme je jako ošklivá a...

Mezi Karafiátovými Broučky i broučky


Jan Lacina, č. 1/2014, s. 12
Cesta k populárnímu příběhu o pokorné službě bohabojných Broučků, svítících za temných nocí lidem, začíná kupodivu za bílého dne pod žhavým sluncem. A nikoliv v Karafiátově rodišti Jimramově, tedy v malebné kopcovité krajině...

Laskavý tulák krajinami sedmdesátiletý


Antonín Buček, č. 1/2014, s. 47-48
Jana Lacinu všichni čtenáři časopisu Veronica dobře znají. Úvodníkem v roce 1986 zahájil první číslo a v následujících 27 ročnících vyšlo 140 jeho článků, fejetonů, esejů, sloupků, zpráv i recenzí - vždy psaných nezaměnitelně...

Vcházení do obrazů II


Jan Lacina, č. 3/2014, s. 44-45
Ve 4. čísle loňského ročníku Veroniky jsme zahájili cyklus srovnávání krajinomaleb se současným stavem zobrazované krajiny na příkladu děl Josefa Jambora (1887-1964), oblíbeného klasika zejména vrcholových poloh Vysočiny. Stejně jako...

Vcházení do obrazů Josefa Jambora


Michal Friedl, č. 4/2021, s. 23
Vzácnou příležitost vstoupit do obrazů některého z našich předních krajinářů měli i čtenáři Veroniky. Poprvé ve Veronice 4/2013 to byly krajiny právě Josefa Jambora, v čísle 3/2014 Emanuela Raného, 1/2015 Oldřicha Blažíčka, 1/2019...

Příběh starého ořechu


Jan Lacina, č. 1/2015, s. 24
Tam, kde je dnes na naší zarostlé zahrádce světlina, do které se naklánějí zvonky a růže, tyčil se donedávna vlašský ořech. Dožíval jako poslední z dvaceti ovocných stromů - jabloní, hrušní, rynglí, třešní, višní a švestek,...

Vcházení do obrazů III


Jan Lacina, č. 1/2015, s. 32-35
Po Josefu Jamborovi (1887-1964) a Emanuelu Ranném (1913-2008), do jejichž obrazů jsme pomyslně vstupovali v minulých letech (Veronica č. 4/2013 a 3/2014) přichází na řadu věhlasný krajinář Oldřich Blažíček (1887-1953). Narodil se ve stejný...

Vstoupit do obrazu


Ivo Dostál, č. 1/2015, s. 41
Stejnojmennou výstavu z pohledu krajinného ekologa připravil Jan Lacina Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, 29. 1. - 24. 5. 2015 Krajinomalba ve slova smyslu, jak ji chápeme, jako odvětví výtvarného umění, byla oblíbeným žánrem v 19....

Vzpomínky na Chudobín


Milan Peňáz, č. 2/2015, s. 14-15
Je tomu již šedesát let, co se počala vzdouvat hladina právě dokončované Vírské údolní nádrže na řece Svratce a co v jejích tmavých vodách nenávratně zmizelo nádherné svratecké údolí, květnaté nivní louky, skalnaté ostrohy,...

Krajina s kravinci, dudky a větrníky


Jan Lacina, č. 4/2015, s. 22-23
Nejen „čára obzorů, uviděná dítětem poprvé“ - jak kdysi naznal básník František Halas - „stává se navždy obrysem celého jeho života“. K té „čáře obzorů“, tedy tvarům, je třeba přidat i barvy, zvuky a...

Fotograf nejen ptáků


Jan Lacina, č. 4/2015, s. 33-35
Kdykoliv potkám fotografa Josefa Ptáčka (narozen 1945 v Tišnově), obejme mě cosi svěže modrého. To proto, že je věren svému jménu, léta systematicky ba posedle fotografoval především ptáky. Přitom si dal zvláště záležet na těch...

Proč právě Veronica po 30 letech


Jan Lacina, č. 1/2016, s. 1-2
Některé nápady, které se časem ukáží být dobré a perspektivní, se rodí nikoliv na oficiálních zasedáních a poradách, ale třeba i v hlučné hospodě IV. cenové skupiny. Tak nějak to bylo i s časopisem Veronica. Vymysleli jsme si ji s...

Sucho venku, sucho v nás


Jan Lacina, č. 1/2016, s. 2-4
Vzpomínám si, jak začátkem padesátých let nám, žáčkům sotva osmiletým, vyprávěl pan učitel B. o suchém a neúrodném roce 1947. Sugestivně nám líčil horkem a suchem rozpukaná pole, žhavé slunce, které usušilo obilí dříve, než...

Toulky Jana Laciny


Jiří Poláček, č. 1/2016, s. 45
Jan Lacina: Kousíček modré. Ilustrace Jan Steklík. SURSUM, Tišnov 2015, 120 s. Osobité texty Jana Laciny (1944) jsou čtenářům Veroniky dobře známé. Téměř třicet si jich mohou přečíst znovu v souboru pojmenovaném Kousíček modré: v...

Fotografické vyznání lásky ke krajině Českomoravské vysočiny


Antonín Buček, č. 3/2016, s. 47
Miloš Spurný: Českomoravská vysočina. The Czech-Moravian Highlands. FOTEP, Brno 2015. 120 s. Kdyby si měl přírodovědec a svébytný krajinářský fotograf Miloš Spurný (1922-1979) vybrat krajinu svého srdce, zcela jistě by to byla...

Cesty malířů, malíři na cestách


Jan Lacina, č. 4/2016, s. 38-39
Jsem přesvědčen, že cesta k dobrým obrazům krajiny by měla být prašná a kamenitá, lemovaná travami a planými květinami. K procítěným zobrazením krajiny se jen sotva dá řítit po asfaltu či betonu, mělo by se k nim dojít pěšky....

Chvála (trochu prostořeké) paní architektky


Jan Lacina, č. 4/2016, s. 48
Probíral jsem se nedávno starými ročníky Veroniky a byl trochu sentimentální. Třicet let je třicet let! Co se všechno za tu dobu událo! Kolik lidí z okruhu Veroniky odešlo, a kolik nových přišlo! Zakladatelský hlouček časopisu však zůstal...

Touha po velkých zvířatech


Jan Lacina, č. 1/2008, s. 11
Třebaže jsem se už v dětství naučil radovat ze setkání s kdejakým drobným poškvíráčkem, nemohu zapřít, že ve mně stále vězí touha stanout tváří v tvář tvorům podstatně mohutnějším, než je veverka či norník rudý, liška nebo...

O ambivalentním vnímání lesa v průběhu věků


Jan Lacina, č. 2/2008, s. 31
Pavel Klvač (ed.): Člověk a les. Vydala Masarykova univerzita v Brně 2006, 80 s. Již vkusná obálka sborníku s pastelově tónovanou fotografií spíše imaginárního než reálného lesa, který někoho svou tajemností přitahuje, jiného může...

Osiřelá hrušeň. Vzpomínka na Emanuela Ranného


Jan Lacina, č. 4/2008, s. 14-15
pod stromy v sadech chladno bývá z ránaa o polednách někdy zahlédneme tmuodcházet k řece rudnou jeřabinya země nepatří už zase nikomu Jan Skácel: Naděje s bukovými křídly Ve starém sadu ve Štěpánovicích u Tišnova, hned za humínkem,...

Kniha o krajině, po které se stále ještě stýská


Antonín Buček, č. 5/2008, s. 28-29
Miloš Spurný: Sbohem, staré řeky. Good Bye, Old Rivers. FOTEP, Brno 2007. 140 s. Na počátku 70. let 20. století, v době, kdy tzv. komplexní vodohospodářské úpravy jižní Moravy začínaly drasticky měnit krajinu údolních niv dolních toků...

Léto budiž pochváleno


Jan Lacina, č. 4/2007, s. 10-11
Léto budiž pochváleno - říká rozechvěle v dramatu Fráni Šrámka starý farář Hora. A mně to nedá, abych v tom letošním létě Šrámkovu sentenci neopakoval. Navzdory tomu, že mám mnohem raději podzim a předjaří. Toulám se letní...

Milý Karle Hudče


Jan Lacina, č. 5/2007, s. 31
Milý Karle Hudče, tuhle jsem Tě - na křtinách knížky našeho společného kamaráda Tono Kollára - opět s obdivem pozoroval, jak dokážeš u muziky páně Ungermanovy stát vzpříma a podupávat do taktu, aniž by přitom z plné číše, kterou...

Jak se (ne)dělá biokoridor


Jan Lacina, č. 6/2007, s. 16
V pozdním podzimu roku 1938 vtrhli na Moravu (tehdy ještě ne Mähren) němečtí inženýři, aby tudy vykolíkovali nejvhodnější spojnici mezi Berlínem a Vídní, tedy kolem Vratislavi a Brna. Severojižní dopravní tepna německé říše se...

75 let docenta Antonína Bučka


Jan Lacina, č. 3/2017, s. 47
Kdybychom hledali příklad člověka, který dokázal cílevědomě a systematicky od studentských let až doposud s vysokým nasazením výzkumně, pedagogicky i organizačně působit ve prospěch poznání a ochrany přírody a krajiny, určitě bychom...

Ornitologická kytice pro Karla Hudce


Jan Lacina, č. 4/2017, s. 26
Snadnější by asi bylo blahopřát s kyticí, byť sesbíranou pouze z rostlin, jejichž plody a semena zobou ptáci. Pro věhlasného ornitologa mi to však připadá málo. A tak Ti, Karle, přicházím gratulovat spíše s nekyticí ptačího peří,...

Podoby obyčejného lesa


Jiří Poláček, č. 4/2017, s. 48
Jan Lacina: Klucanina. Ilustrace Milada Kollárová. SURSUM, Tišnov 2017, 64 s. Docent Jan Lacina (*1944) v roce 2015 vydal soubor svých přírodních črt nazvaný Kousíček modré (viz Toulky Jana Laciny, Veronica 1/2016). O dva roky později k němu...

Chvála zpustlé zahrádky potřetí


Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20
Před lety jsem už dvakrát do Veroniky (v 5. číslech let 2002 a 2006) psal o zahrádce jednoho detašovaného pracoviště Akademie věd České republiky v brněnských Pisárkách. Pěl jsem chválu na pozemek, který zpustl především díky tomu, že...

Vratička z Popa Ivana


Jan Lacina, č. 4/2018, s. 14-17
Básník S. K. Neumann snesl začátkem třicátých let do své rozjímavé knížky o Podkarpatské Rusi z nejvyšší hory Huculských Alp enciány, tedy hořce. Nevím, který druh měl na mysli, neboť na tamních poloninách roste hned několik druhů....

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly


Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39
Dějiny Brna 6. Předměstské obce. Redaktoři svazku Lukáš Fasora a Václav Štěpánek. Vydalo statutární město Brno, Archiv města Brna v roce 2017,1 245 stran. Na šestém svazku celkově sedmidílné edice Dějin Brna se kromě jmenovaných...

Má vlast. Republice ke stým narozeninám


Bohdana Fabiánová, č. 4/2018, s. 44-46
Na jednu z redakčních rad časopisu Veronica přinesl Jan Lacina objemnou knihu Má vlast s podtitulem Česká krajina v díle našich malířů v jejím 4. vydání z roku 1947. Po přečtení úvodní studie editora Dr. Jana Květa, profesora Univerzity...

Pohyblivý svátek


Jan Lacina, č. 7/2002, s. 1-4
Pohyblivým svátkem nazval kdysi Ernest Hemingway své občasné pobyty v Paříži. Obdobně jako americký spisovatel potřeboval unikat do jedinečného uměleckého kvasu evropského velkoměsta, pociťuji já občas nezbytnost uniknout do kvasu...

Kytice z pastvin pro Václava Štěpánka


Jan Lacina, č. 3/2019, s. 39
Uprostřed letošního léta oslavil své šedesátiny náš redakční druh docent Václav Štěpánek (*31. 7. 1959). Profesí historik - balkanista a slavista na Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně je též aktivním...

Vážení a milí čtenáři


Bohdana Fabiánová, č. 4/2019, s. 1
„… neboť všichni potřebujeme krásu jako chléb.“John Muir Vážení a milí čtenáři, držíte v rukou letošní poslední číslo. Přináší hodně zajímavých a různorodých informací i návodů, stejně jako potěšení...

Kámen a kamení


Michal Friedl, č. 2/2020, s. 1
Bylo mi asi tak sedm let, když se celá naše rodina přestěhovala z bytu do nově postaveného rodinného domku s velkou zahradou. Dodnes si velmi živě pamatuji, jak jsem na ní musel pravidelně sbírat kamení. Bylo ho tolik, že ta práce snad nikdy...

Až se vyjaří…


Jiří Poláček, č. 2/2020, s. 41
Když mi Ivo Dostál 22. března ráno sdělil, že Jan Lacina navždy odešel, nechtěl jsem tomu věřit. Vždyť mi ještě 9. března psal! Zval mě do Tišnova na návštěvu, věřil, že se jeho zdravotní stav „alespoň trochu zlepší“, a...

Krajina s Janem Lacinou a Antonínem Bučkem


Pavel Klvač, č. 2/2020, s. 43
Jan Lacina a Antonín Buček pro mě představovali bájnou dvojici brněnské ochrany přírody. Znal jsem jejich texty z časopisu Veronica, něco málo o nich i z doslechu. Po letech mého kavárenského zájmu o ochranu přírody při studiu sociologie...

Krajina pro Labutinku a bobry


Václav Štěpánek, č. 3/2020, s. 38-39
Nečekaný březnový odchod Jana Laciny, člověka, jehož jsem si nadmíru vážil, mě přiměl k tomu, abych opět sáhl po jeho knihách. Ne těch striktně vědeckých, těm bych ani moc nerozuměl, ale těch, v nichž procítěně popisuje svá...

Hospodská pitka jako metoda geobiocenologického bádání (v Karpatech i mnohde jinde)


Pavel Klvač, č. 1/2021, s. 68
O návštěvě Karpat vždy hovořil Jan Lacina jako o svém „pohyblivém svátku“. Byl znalcem jejich přírodních podmínek i zanikajícího života zdejších obyvatel. Kdo měl štěstí se s Janem toulat karpatskou krajinou, zažil svátek...

Souzvuk humoru a hry. Jan Steklík v revui ROK


Jiří Poláček, č. 3/2021, s. 51-52, pro předplatitele
S Janem Steklíkem jsem se seznámil někdy ve druhé polovině sedmdesátých let. Vídali jsme se v různých brněnských hospodách a postupně nás spojovalo několik periodik. Prvním z nich byl Brněnský večerník, v němž jsem v letech 1980 až...

Mahenova Rybářská knížka má sto let


Jiří Poláček, č. 4/2021, s. 50, pro předplatitele
V roce 1921 vydal Jiří Mahen osm knižních děl: hru Generace, soubor epigramů Kozí bobky z Parnasu, pod různými pseudonymy pět svazků úvah a esejů (například Jak se dělá divadlo) a také Rybářskou knížku, představující jednu z jeho...

Hacienda na Stříbrné řece aneb Co se přihodilo ve Vlašském Meziřití a co ukázaly vzorky z Hustotečí nad Bečkou


Jiří Guth, č. 2/2022, s. 55
Mojmír Vlašín a spol. se nenechávají stavem životního prostředí a společnosti frustrovat, ale promítají ho do divadelních komedií, insitních, ale nikoliv neumětelských. Společenská sezona ochránců přírody má už tradičně, a to více...

Pohyblové svátky s Janem Lacinou


Pavel Klvač, č. 1/2023, s. 30
Jak říkával Antonín Buček, životní přítel Jana Laciny: „psaní knihy je věc trvalé hodnoty, které chvat neprospívá“. Dalo by se cosi podobného uplatnit i na knižní recenzi? Tolik k omluvě za prodlení tohoto textu. Vždyť mi...

Jiří Mahen v množném čísle


Jiří Poláček, č. 1/2023, s. 31
Ve dnech 21. a 22. května 2019 se v brněnské Knihovně Jiřího Mahena konala konference s názvem Jiří Mahen v množném čísle, věnovaná osmdesátému výročí spisovatelova úmrtí. Z většiny přednesených referátů se postupně staly kapitoly...
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu